V pondělí, 23. dubna si základní organizace Strany zelených Praha 3 navolila čelo kandidátky, která se bude ucházet o podporu v podzimních komunálních volbách. Zelené tak na třetí městské části povede do voleb odborník na veřejnou správu Ondřej Rut, který s velkou převahou hlasů uspěl již v prvním kole volby. Druhá bude nezávislá kandidátka, terapeutka Martina Chmelová. Oba jsou zkušení žižkovští zastupitelé. Zelení jsou dnes v rámci zastupitelského klubu Žižkov nejen sobě v opozici. Z let 2012-2014 mají na Žižkově zkušenosti i z koaličního vládnutí.
„Přinášíme velmi silný tým se zkušenostmi z exekutivy i nové autentické tváře, poneseme dál témata dostupného bydlení, zklidňování dopravy a ochrany zeleně,“ říká Ondřej Rut.
„Ráda bych dále rozvíjela témata sociálních služeb pro seniory a rodiny s dětmi a přispěla k tématu kvalitnějšího vzdělávání ve školách a školkách. Podpořit je třeba především učitelky a učitele a vedení škol,“ říká Martina Chmelová
Na třetím místě byl zvolen Matěj Michalk Žaloudek, který by se rád věnoval rapidnímu zlepšení podmínek pro pěší a rád by, aby radnice začala vstřícněji komunikovat s veřejností.
Na čtvrtém místě byla zvolena stávající druhá místopředsedkyně Strany zelených Petra Jelínková, která slíbila, že na radnici přinese téma rovnosti a bude se zabývat mimo jiné bojem s předlužeností a chudobou.
Pátý je spoluzakladatel sociálního bistra Střecha Filip Hausknecht, který za prioritu považuje rekonstrukci obecních bytů a jejich rozdělení v rámci dostupného bydlení a aplikaci přístupu bydlení především s cílem ukončit bezdomovectví na Praze 3.
Zelení mají na Praze 3 celkem 71 členů a členek, v minulých volbách získali ve volební koalici Žižkov nejen sobě 27,29 procent hlasů.
Tisková zpráva klubu zastupitelů a zastupitelek Žižkov (nejen) sobě / 16. 3. 2018
Zastupitelstvo MČ Praha 3 rozhodne na jednání úterý 20. 3. od 15:00 hod. o rozdělení dotací v objemu 16,5 mil. Kč. Zastupitelský klub Žižkov (nejen) sobě opakovaně kritizuje netransparentnost hodnocení a způsob přidělování dotací na Praze 3. Hodnocení projektů je tajné, členové a členky komisí a výborů jej nemusí nijak odůvodňovat. To poskytuje prostor pro účelové hodnocení a podjatost a neúspěšní žadatelé se často nedozvědí důvody pro zamítnutí žádosti.
Slovní odůvodnění požadované dotačními pravidly formuluje komise/výbor jako celek, a to téměř ve všech případech pouze formálně. O korekcích tajného online hlasování už se dále nediskutuje.
Kritický názor na netransparentní systém přidělování grantů vyjádřil na jednání kulturní komise zástupce za Ž(n)S Bob Čáp a byl za to z komise odvolán Radou MČ.
„Vyhozen jsem byl proto, že jsem na Facebook veřejně napsal, že na komisi je odmítána jakákoliv diskuse k projektům. Vzhledem k tomu, že předběžné hodnocení vzniká pokoutně, je důležité, aby argumenty pro přidělení veřejné podpory zazněly nahlas. Nikoliv, aby se všechno sakumprásk schválilo, tak jak si to zástupci koalice naklikali, což navrhoval místostarosta Bellu,” říká Bob Čáp, který je zároveň spolupředsedou Zelených na Praze 3.
Dotační systém tak letos umožňuje podporu komerčních gastronomických projektů, jako např. Chuť a vůně Česka 2018 – festival dobré nálady, který pořádá Agentura dobré zábavy BoomParty podnikatele Petra Čermáka, nebo projekty PA Gastronomic s.r.o. Patrika Harvalíka, které mají za cíl nalákat lidi do kempu na Pražačce a pomoci tak za veřejné peníze zvýšit jeho komerční atraktivitu.
Evergreenem kulturních dotací je Palác Akropolis. Firma Art Frame Palác Akropolis, s.r.o. stále zůstává největším příjemcem – letos získá na 7 projektů 530 000 Kč. Celkově na akce v Akropoli poputuje přes 1 250 000 Kč, což je necelá polovina celkové alokace pro kulturní oblast. Je tedy zřejmé, že podnik Pavla Hurdy se stále těší politické podpoře.
Na tyto sporné projekty upozorňovala na jednání Grantového výboru zastupitelka za Ž(n)S Helena Ganická, ten ale veškeré její návrhy zamítl. “Výbor principiálně odmítl využít svého práva bavit se o obsahu projektů a v odůvodněných případech korigovat doporučení komisí. Místo toho jen přidělil částky na základě matematického vzorečku: alokovaná částka vs. požadovaná částka vs. doporučený počet bodů, na což by stačil jakýkoliv úředník, který umí počítat. Role grantového výboru je úplně zbytečná”, říká.
Dnes byl zveřejněn na stránkách Institutu plánování a rozvoje návrh nového Územního plánu hl. m. Prahy, tzv. Metropolitního plánu. Jeho podoba se od verze zveřejněné v létě 2016 nijak zásadně neliší. Připomínkování se rozběhne na jaře. Dokument je k nahlédnutí zde: http://plan.iprpraha.cz/cs/upp-dokumentace
Územní plán je dohoda občanů města o využití území. Určuje na desetiletí dopředu co a kde se smí a nesmí stavět. Stávající územní plán je z roku 1999.
Pro Prahu 3 je asi nejvýznamnější pozitivní změnou fakt, že v nově zveřejněné verzi zůstává nezastavitelný parčík v Kunešově ulici, a to včetně stávajícího dětského hřiště. Na to, že jej předchozí verze Metropolitního plánu navrhovaly zastavět, upozorňovali dlouhodobě Zelení na Praze 3 i místní občanské spolky. Spolkům jsme pomohli vytvořit účinný tlak na zastupitele městské části a to se na jaře 2016 vyslovilo proti zastavění tohoto pozemku.
Park v Kunešově ulici
Dnes zveřejněný návrh ovšem stále vzbuzuje několik otázek:
– Zdá se například, že před zástavbou nejsou chráněny pozemky dnešního kempu na Pražačce. Plán zde připouští až šestipatrovou zástavbu bez bližší specifikace.
– Není zcela jasné, zda je část parku Parukářka naproti výstavbě Central Parku, známá jako pozemky „Ortenaria“, dostatečně chráněna před nekoordinovanou výstavbou. Metropolitní plán zde navrhuje tzv. „parkové sportoviště“, kde je ale dle výrokové části další výstavba v jisté míře přípustná.
– Pochybnosti vzbuzuje i naznačení osmnáctipatrové výstavby v malé části pozemků na Nákladovém nádraží Žižkov.
Metropolitní plán bude nyní posouzen na vliv na životní prostředí (tzv. SEA) a na jaře 2017 bude dle Stavebního zákona pokračovat jeho pořizování. Právě v březnu či dubnu se svými připomínkami bude moci zapojit i veřejnost. Pro snadnější orientaci v procesu připomínkování bude spuštěna na webu města aplikace.
Žižkovští Zelení budou vývoj dále sledovat, sbírat připomínky občanů a včas k návrhu Metropolitního plánu podají takové připomínky, které jej pomohou upravit ve prospěch naší čtvrti.
Významné stavební záměry na území Prahy 3 shromažďujeme na těchto stránkách: www.zizkovnezastavis.cz
Vaše podněty k Metropolitnímu plánu (a čemukoliv jinému) nám můžete kdykoliv zasílat: praha3.zeleni.cz/napiste-nam/
obracíme se na Vás jako Zelení, ale současně i jako občané a občanky Prahy 3, kterou ve své funkci reprezentujete, s žádostí o stažení videa, které jste na svém facebooku uveřejnil 9. 11. tohoto roku.
Video, které bylo očividně natočeno přímo pro Vaši propagaci a které šíříte ve veřejném prostoru primárně právě Vy, zneužívá stereotypního vnímání národnostních menšin v české společnosti. Právě podobné zdánlivě neškodné vtipy na téma „cigáni kradou“ představují mainstreamový rasismus, který přispívá k vytváření celospolečenské atmosféry, v níž lidé obracejí svůj hněv proti těm nejslabším. Obzvláště směšně pak působí pravicové klišé o tom, že každý máme stejné šance, když mladé Romy a Romky od začátku života nutíme dokazovat, že nejsou „takoví, jak se o nich říká“.
Ještě hůře působí, když v závěru videa coby „rozumný element“ vystupujete Vy, aniž byste se proti řečenému jakkoliv vymezil. Svojí autoritou, kterou máte coby místostarosta naší městské části, tak stereotypní vnímání Romů a Romek v naší společnosti legitimizujete. Pointa klipu navíc vzbuzuje dojem, že koncept Smart City je tu od toho, aby lidem pomohlo od jejich „potíží s Romy“. To je další znevěrohodnění značky Smart City i toho, co by mělo být posláním zodpovědného zastupitele městské části.
Věříme, že naši žádost zodpovědně zvážíte a nevyměníte okamžitý politický prospěch za nezodpovědné rozeštvávání lidí proti sobě, zvlášť v době, kdy by demokratické strany měly společně bránit „řešením“ populistických sil v zemi.
S přáním všeho dobrého
Petra Jelínková Bob Čáp Monika Bunžová Filip Hausknecht Lucie Hradecká Matěj Michalk Žaloudek Ondřej Rut Rebeka Vadasová
Členové a členky základní organizace Strany zelených Praha 3 pokřtili včera, 16. října, v Družstevní kavárně ROH publikaci “Manuál aktivních aneb mám právo”. Ta by měla být návodem, jak se zapojit do dění na komunální úrovni, například jak lze ovlivnit územní řízení či jak správně napsat petici.
Na akci se kromě místních Zelených sešli i další aktivistky a aktivisté. Publikaci tak spolu s Ondřejem Rutem, předsedou klubu zastupitelů Žižkov nejen sobě symbolicky pokřtily matky dětí, kterým radnice Prahy 3 před dvěma lety zbourala školku v Bukové. Ty Manuál ocenily jako dobrý návod pro boj, jaký s radnicí samy sváděly.
“Mnoho lidí se domnívá, že politika je záležitostí těch nahoře a těžko ji nějak změnit. Že nelze dělat více než jednou za čtyři roky volit. My ale máme tu zkušenost, že spousta lidí se do dění v jejich okolí zapojí, když vědí jak na to. A že na ty nahoře to má vliv,” říká Petra Jelínková, spolupředsedkyně žižkovských Zelených
Na jednotlivých kapitolách se podílelo široké členstvo základní organizace podle toho, kdo má s jakou aktivitou zkušenosti. Autorky a autoři Manuálu mají často dlouholetou praxi v komunálním aktivismu zdola. Publikace by měla sloužit jako shrnutí zkušeností a rad pro všechny, kteří se chtějí aktivně podílet na tom, jak to v jejich okolí vypadá.
“Zvláštní důraz klademe na téma výstavby, protože potichu sjednávané předimenzované objekty jsou stále jedním z nejpalčivějších problémů, který na Praze 3 máme,” doplňuje Bob Čáp, spolupředseda žižkovských Zelených.
Manuál je založen zejména na zkušenostech z Prahy 3, ale jeho obsah je použitelný i za jejími hranicemi. Většina doporučení a rad je zcela univerzální.
Zelení podle svých slov vydali Manuál nikoliv pro probíhající kampaň do sněmovny, ale spíše jako shrnutí zkušeností z posledních tří let v opozici na třetí městské části a s výhledem na poslední rok před komunálními volbami. Manuál budou distribuovat po žižkovských i nežižkovských podnicích a místech, kde se aktivní lidé setkávají a samozřejmě je k nalezení i online: http://praha3.zeleni.cz/manual-aktivnich-aneb-mam-pravo/
“Setkáváme se stále více s tím, že jiné politické strany považují aktivní občany za překážku a kverulanty, co všechno komplikují. Vydáním Manuálu jdeme vědomě proti proudu. Jedině informovaná, motivovaná a nezastrašená veřejnost dokáže na své zastupitelstvo vyvíjet tlak vedoucí k lepší politice. Věříme, že k ní tento manuál přispěje,” uzavírá Ondřej Rut, předseda klubu zastupitelů Žižkov nejen sobě
Již 20. a 21. října budou sněmovní volby. Žižkovští Zelení a Zelené se do kampaně zapojili s vervou jim vlastní. Můžete je například potkat v ulicích, jak rozdávají Zelené noviny. Přímo se podílejí i na celostátní kampani a ze Žižkova je dokonce hned vedoucí dvojice kandidátky!
Přinášíme medailonky našich kandidujících. Přijďte k volbám a hoďte to Zeleným!
Rada hlavního města na svém dnešním jednání schválila záměr nákupu budovy Nákladového nádraží Žižkov od Českých drah.
Je to zásadní a nutný krok k tomu, aby město mohlo vypsat architektonickou soutěž na konverzi památkově chráněné budovy. Objekt má v budoucnu sloužit jako kulturně-společenské centrum nově vznikající čtvrti.
Tento úspěch Zelených v magistrátní koalici je jen další v řadě – díky Zeleným z Prahy 3 byl objekt prohlášen za kulturní památku a upustilo se od těžkotonážního řešení tzv. Jarovské spojky, která by na Prahu 3 přivedla další tranzitní dopravu. Prosadili jsme také memorandum s investory a Ministerstvem kultury, které právě těmito kroky naplňujeme.
V budově by po její rekonstrukci měl sídlit například Národní filmový archiv, který slibuje nabídku kulturního vyžití pro celou čtvrť. Zelení prosazují, aby v budově jasně převažovalo nekomerční využití. Před vstupem do budovy by pak měla vzniknout nová zastávka tramvaje. Současné nádvoří nádraží by tak mělo ožít kavárnami, galeriemi, školami apod., naprostou podmínkou pro fungující veřejný prostor je zde pak přístup a prostup nádražím 24 hodin denně.
Na pozemky kolem budovy nákladového nádraží se pořizuje změna územnho plánu – Institut plánování a rozvoje nyní dopracovává masterplan na celé území. I díky tomu se dočkáme uměřené městské blokové zástavby s dostatkem parkových ploch a veřejné vybavenosti a tramvajovou tratí směrem do Malešic. Podporujeme město krátkých vzdáleností, zástavbě polí za městem je konec.
Koalice Žižkov (nejen) sobě vyhrála volby a má tak v zastupitelstvu Prahy 3 třetinu členů, v kulturní komisi má ale zastoupení pouze jednoho člena z osmi – mě. Komise rozhoduje o grantových žádostech tak, že každý člen či členka ohodnotí projekt podle čtyř kritérií na škále od 0 do 5, body se sečtou a vypočítá se průměrné hodnocení. Projekt, který získá více než dvě třetiny bodů, je doporučen k přidělení finančních prostředků. Výsledky hodnocení jednotlivých členů a členek zná pouze předseda komise. Ten průměrné hodnocení představí komisi, která má ještě možnost mírně korigovat bodové hodnocení, které například skončilo těsně pod čarou.
Rozdělení hodnocení na více aspektů, jako je originalita, škála oslovených skupin obyvatelstva nebo naopak zachování tradice, je oproti předchozímu systému jednoho hodnocení, krok dobrým směrem. Samo o sobě to ale neeliminuje hodnocení na základě politického zadání či ideologické předpojatosti. To se v plné nahotě ukázalo na zasedání kulturní komise, kde jsem byl seznámen s průměrnými výsledky hodnocení jednotlivých projektů. Ověřit správnost výpočtu jsem neměl možnost ani zpětně přes žádost u předsedy komise. Obrázek, který hodnocení poskytovala. byl přesto velmi plastický a bohužel uvěřitelný. Vypadal zhruba takto:
Všech 13 projektů spojených s Palácem Akropolis (patřícím žižkovskému kmotrovi Hurdovi) prošlo, žádný ze 7 projektů spojených s tanečním divadlem Ponec neprošel. Neprošel Refufest, festival na podporu integrace uprchlíků, neprošly sousedské slavnosti Zažít město jinak ani Žižkovské mezidvorky. Neprošla žádná z akcí spojená s romskou komunitou. Neprošel žádný z projektů souvisejících s nezávislým divadlem Venuše ve Švehlovce.
Fascinující nebylo pouze, co bylo a nebylo doporučeno, ale také kolika body. A tak zatímco divadelní projekty ve Švehlovce dosahovaly 8-9 bodů z 20, značně pochybný „Festival dobré nálady“, získal bodů 16/20, přestože jde o několik prodejních stánků, které byly loni umístěné na Jiřáku. Na zasedání komise nebyl nikdo schopný své lichotivé hodnocení vysvětlit. Nikdo o tomto „festivalu“ nic nevěděl. Můj návrh, aby v tomto světle nebyl projekt doporučen k podpoře, byl přehlasován. Projektu bylo sníženo hodnocení, ale podpora byla doporučena. Celé to bylo absurdní o to víc, že u festivalu Zažít město jinak byla jako důvod nedoporučení uvedena jeho příliš velká komerčnost.
Festival dobré nálady (zdroj:https://www.facebook.com/chutavuneceska/)
Jak funguje aritmetika si ukážeme na příkladu Mysliveckého spolku, který na Žižkově loví především vlivné členy a členky a jednou za rok pro ně uspořádá ples. Pokud by někdo měl dojem, že přínos sponzorování myslivců na Žižkově je přinejmenším pochybný, velmi by se lišil od sedmi osmin kulturní komise, podle nichž snad nic záslužnějšího neexistuje. Jsem přesvědčen, že podpora tohoto spolku je zcela zbytečná, což jsem vyjádřil v bodovém hodnocení nulou. Pakliže někomu velmi záleželo na tom, aby žižkovská myslivecká lóže dostala své, udělil plný počet, tedy 20 bodů. Počítejme společně: (7 x 20 + 0 bodů od Čápa) děleno osmi je 17,5. No, a myslivci ve výsledků dostali 17 bodů. Proč tedy všichni ostatní v komisi kromě mě hodnotili projekt téměř 100% počtem bodů? Příčinou může být například to, že aktivními myslivci jsou starostka Hujová, nebo tajemník úřadu Fišer.
Pokud by neúspěšní žadatelé měli pocit, že neuspěli, protože špatně napsali žádost o grant, mohu je, bohužel, uklidnit. Kvalita a příčetnost žádosti nehrála v hodnocení většiny hodnotitelů a hodnotitelek velkou roli. Ilustrací budiž žádost, kterou nejspíš nepsal střízlivý člověk a která vysvětluje, že hudební projekt je třeba podpořit mimo jiné proto, že hudební kultura je současnou prioritou EU a na jednoho muzikanta je navázáno XY pracovních míst, což má být zásadní především v kontextu přechodu k robotizaci, který nás prý čeká v blízké budoucnosti. O pozitivním hodnocení rozhodlo nakonec nejspíš navázání na Akropolis.
Nejokatějším ostudám se na zasedání komise podařilo na návrh autora textu zabránit, a tak byl třeba podpořen alespoň jeden projekt spojený s Poncem a romskou komunitou, ale problém zůstává. Kulturní granty jsou přidělovány na základě konexí a zamítány ideologicky. Minimálním předpokladem k tomu, aby se prolomilo sepětí příjemce grantu a hodnotitele, by kromě dalšího omezení svévolnosti hodnocení (např. nutností slovního zdůvodnění hodnocení), bylo také zveřejňování hodnocení jednotlivých členů komise a demokratičtější rozdělení mandátů komise.
Bob Čáp, člen Komise pro kulturu, památkovou péči, turistický ruch a zahraniční vztahy
Zastupitelstvo městské části Praha 3 dnes projedná přidělení grantů pro rok 2017. V kulturní oblasti poputuje přímo nebo zprostředkovaně téměř polovina rozdělovaných peněz do Paláce Akropolis, naproti tomu dnes již tradiční kulturní akce a sousedské slavnosti, jako jsou Žižkovské mezidvorky, Zažít město jinak nebo taneční projekty v divadle Ponec zůstanou téměř bez podpory.
Výsledky hodnocení grantů[1]vzešly z komplexního hodnotícího procesu, v němž posuzují kvalitu projektových žádostí komise v jednotlivých oblastech podpory, a to na základě předem stanovených hodnotících kritérií. Konkrétní částky k podpoře pak pro všechny oblasti podpory navrhuje a schvaluje výbor pro dotační politiku. Zejména výsledky v oblasti kultury ale působí dojmem, jako by žádná hodnotící kritéria neexistovala a o podpoře rozhodoval vládnoucí politický establishment.
„Jak jinak si lze vysvětlit, že největším příjemcem se opět stane obchodní společnost Art Frame Palác Akropolis, vlastněná žižkovským kmotrem Pavlem Hurdou (ODS), která na svých osm projektů získá 594 000 Kč, což je pětina celkového rozpočtu na kulturu? Pravidla pro hodnocení nejsou nastavena špatně, bohužel se nedodržují,“ konstatuje Helena Ganická (Zelení), členka výboru pro dotační politiku.
Vedle peněz pro samotnou Art Frame Palác Akropolis mají dalších 870 000 Kč získat jiné organizace na pořádání akcí v Paláci Akropolis. Mezi ně patří např. s Akropolí personálně spřízněné organizace Public Art o.p.s. a Move Association s.r.o. nebo Rachot Production s.r.o., který má na adrese Paláce Akropolis svoje sídlo. Celkově tedy na jednu adresu poputuje téměř polovina všech peněz na kulturu na Praze 3.
Již tradičně se z podpory může těšit Obvodní myslivecký spolek Praha 3, ve kterém je členkou starostka Hujová, místostarosta Holeček nebo tajemník radnice Fišer.
V ostrém kontrastu k tomu je přístup k jiným, dnes již tradičním akcím nebo institucím v oblasti živé kultury a sousedských slavností. Divadlo Ponec, s Akropolí kulturním významem srovnatelná scéna, získá prostřednictvím Tanec Praha z.ú. podporu pouze na jeden z celkem sedmi projektů, a to ve výši 110 000 Kč. Zcela bez podpory pak skončí kvalitní projekty komunitního rázu jako Žižkovské mezidvorky, Zažít město jinak, divadelní projekty v alternativním prostoru Venuše ve Švehlovce či interkulturní festival RefuFest. Podpory se nedočkal ani Klub Přátel Žižkova, který v důsledku toho oznámil po 49 letech své existence zánik.
Zásady poskytování dotací, spoluvytvářené v minulosti naším klubem zastupitelů, považujeme za dostatečné. Problém je v tom, že nejsou důsledně dodržovány.
“Jednotliví hodnotitelé nebodují projekty podle stanovených kritérií ale celkově podle pocitu, neexistují protokoly z hodnocení, komise neprovádí slovní odůvodnění přidělených bodů, škrty v rozpočtech grantů navrhuje neprůhlednou metodou předseda dotačního výboru Tomáš Kalivoda spolu s radním pro kulturu Alexandrem Bellu (oba ODS). Nejen že k tomu nemají oporu v platných zásadách pro poskytování dotací, ale s tímto svým návrhem seznámili členy dotačního výboru až na samotném jednání, kde již bylo velmi málo prostoru změny,” kritizuje porušování pravidel Helena Ganická.
Zastupitelstvo MČ Praha 3 začíná dnes v 15:00 hodin v budově Havlíčkovo nám. 9. Na webu MČ bude k dispozici online přenos.
Jak se dalo předpokládat již v době, kdy starostka Hujová rozjela mediální kampaň za výstavbu Slovanské epopeje na Vítkově, žádný Muchův pavilon na Praze 3 nebude. Na doporučení Institutu plánování a rozvoje v pondělí Rada hlavního města schválila záměr postavit pavilon na Těšnově a uložila Institutu zajistit přípravu architektonické soutěže.
Praha 3 ale stále nezrušila veřejnou sbírku, do které lidé posílají peníze v naději, že podpoří pavilon na Vítkově a že v něm získají třeba i pamětní plaketu. Poslední drobný plátce poslal na účet peníze ještě minulý týden. Ke zrušení sbírky vyzval i koaliční partner – ČSSD.
Zelení vyzývají Prahu 3, aby fond urychleně zrušila a předložila zastupitelstvu MČ na zasedání 21. 3. zprávu o tom, jak s penězi v něm bylo naloženo. Náklady na reklamní kampaň pro činnost fondu zatím podle dostupných informací daleko přesahují výši došlých příspěvků. Praha 3 za reklamu utratila nejméně 50 tis. Kč, spíše ale více.
„Praha se definitivně rozhodla stavět jinde. Co už má být větší důvod, aby starostka Prahy 3 konečně přestala „poskytovat součinnost“ a zastavila sběr podpisů pod petici za epopej na Vítkově a vrátila peníze, které lidé naivně poslali do nadačního fondu?“ ptá se předseda klubu Žižkov nejen sobě Ondřej Rut.
Doplňuje jej spolupředsedkyně žižkovských Zelených Petra Jelínková: „Reklama na nadační fond ale stále vévodí webovým stránkám městské části, v tramvajích stále jezdí reklamy, při vstupu na radnici je stále nepřehlédnutelný pultík s peticí. Tahle kampaň na prázdný vzduch z peněz nás všech musí skončit.“
Na zneužívání Radničních novin k reklamě a výběru peněz na neexistující projekt původně upozornil člen Redakční rady Matěj Michalk Žaloudek. Nyní doplňuje:„Nevadí nám jen to, že starostka lidi balamutí a zneužívá veřejné prostředky, šokují nás i způsoby, jakými to dělá. Oslovují nás lidé s tím, že na schůzích SVJ je lidem k žádosti o účast v antigraffiti programu radnice „podstrčena“ k podpisu i starostčina petice k epopeji. Dostaly se k nám i stížnosti středoškolských učitelek, že dostaly za úkol sehnat podpisy pod petici mezi studenty.
