Tisková zpráva: Bezpečně do školky – dobrovolníci na Praze 3 bilancují

Praha, 30. srpna 2013 – Občanští aktivisté a dobrovolníci a dobrovolnice ze Strany zelených na Praze 3 vyrážejí do ulic informovat rodiče o reálných výsledcích ankety k bezpečným přechodům z roku 2010.

Na podporu bezpečné pěší cesty do školek připravili v roce 2010 rodiče a dobrovolníci a dobrovolnice ze Strany zelených z Prahy 3 anketu mapující trasy chodců. Inspirací jim byl projekt Pražských matek zaměřený na bezpečnost v okolí škol. Projekt Bezpečná cesta do školky proběhl v září 2010 před jedenácti školkami na Žižkově a Vinohradech. Na základě ankety vznikly pro každou školku mapy s nejužívanějšími komunikacemi a s vyznačenými kritickými místy či chybějícími přechody. Vytvořil se soubor požadavků rodičů na zlepšení tehdejší velmi špatné situace.  Výsledky ankety rodiče a členové a členky Strany zelených a zástupce o.s. Pražské matky předali v březnu 2011 radnímu zodpovědnému za dopravu na Praze 3 a pracovníkům Odboru dopravy na MÚ Praha 3.

Řada přechodů či kritických míst, které rodiče dětí ze školek vytipovali v roce 2010 jako nebezpečné, se změnila k lepšímu. Odbory dopravy MČ Praha 3, Magistrátu hl. města Prahy i Technická správa komunikací uznaly řadu podnětů rodičů a provedly nápravu. Všechny kritické přechody jsou nyní bezpečnější díky změnám, jako je osazení zábradlí, lepší dopravní značení, osazení city bloků před přechod ap. Proběhly a probíhají i stavební úpravy přechodů, jako je rozšíření chodníku, stavba osvětlení či zvýšení přechodu. „Příkladem mohou být přestavěné a osvětlené přechody v ulicích Slavíkova a U Rajské zahrady, které jsou u školek Vozová a Vlkova. Před vchodem do MŠ Panda ve Fibichově ulici byl postaven zcela nový bezpečný přechod“ uvádí konkrétní příklady Miroslav Trejtnar, aktivista zasazující se za bezpečné přechody na Praze 3.

V pondělí 2. září občanští aktivisté a dobrovolníci a dobrovolnice ze Strany zelených na Praze 3 předají rodičům mířícím do školek jako důkaz úspěšnosti ankety z roku 2010 přehled zlepšených přechodů. „Cílem této akce je rodiče především informovat a ukázat, že podobné aktivity občanů mohou pomoci a mají význam. Každodenní cesta jejich dětí se díky poukázání na nedostatky stala bezpečnější, což byl hlavní záměr ankety, na které jsme se před třemi lety podíleli“ dodává Lukáš Haupt, předseda zelených na Praze 3. Přehled úprav je možné vyhledat na www.prechody.cz.

Kontaktní osoby: Miroslav Trejtnar, tel.: 603 490 918,  Lukáš Haupt, tel.: 603 169 012

 

Zde jsou fotky z akce:

panda vozova2 vozova vlkova2 vlkova panda3 panda2 jeseniova

Právo: Petice chce zachovat kašnu na Jiřího z Poděbrad

Petici proti likvidaci žulové kašny Sjednocená Evropa, která stojí od začátku 80. let minulého století na náměstí Jiřího z Poděbrad, podepsalo téměř 400 lidí z Prahy 3. O odstranění díla akademického sochaře Petra Šedivého se začalo mluvit v souvislosti se znovuvzkříšením myšlenky rekonstruovat celou plochu. Odborníci konstatovali, že římskokatolickému kostelu Nejsvětějšího Srdce Páně by neměl konkurovat žádný další objekt. Ve čtvrtek se na popud nespokojených občanů sešli zastupitelé třetí městské části, aby se zabývali jejich nesouhlasem. Jenže shromáždění se nakonec rozešlo bez jakéhokoli závěru. Ateliér MCA, který před deseti lety vyhrál výběrové řízení na novou podobu náměstí, teprve zpracovává aktualizaci starého návrhu. „Výsledky budou za několik týdnů, ale ze zákona musíme petici projednat v nějaké lhůtě,“ reagoval na výtky některých členů zastupitelstva, proč se scházejí zrovna teď, když nemají nic konkrétního na stole, místostarosta Matěj Stropnický (ŽnS). Městská část podle Stropnického už například nechce podzemní garáže za kostelem, naopak trvá na prostoru pro farmářské trhy a chce, aby se prověřilo, zda je odstranění kašny nezbytné. „Je pravda, že kolem ní je prostor, který vytváří minicentrum v rámci náměstí, které konkuruje kostelu. Rádi bychom, aby se to odbouralo. Ale chceme, aby kašna zůstala jako vodní prvek,“ konstatoval pro Právo. Projekt předpokládá zrušení centrální aleje sakur, což místostarosta považuje za nepřijatelné, rozšiřuje pohled na průčelí kostela, počítá s renovací hřiště, výsadbou nových stromů a sjednocením povrchu. „Usilujeme o zápis Plečnikova kostela do seznamu kulturního dědictví Unesco a byli bychom rádi, aby tomu náměstí odpovídalo,“ vysvětlil, proč chce obec náměstí revitalizovat. Předpokládané náklady činí 89 miliónů korun. Jiří Beneš, který na Žižkově bydlí 35 let a náměstím denně prochází, si myslí, že je to jeden z nejzdařilejších parků v Praze 3. Naopak jeho manželka Jitka se domnívá, že by si úpravu zasloužilo. Ale jen kosmetickou. Kašnu chtějí oba nechat na stejném místě. „Je to krásná kamenická práce, která propojuje historii a současnost,“ vyprávěla žena, která se zlobí, že revitalizace byla málo prezentována, a kdo sám nepátral po informacích, žádné nedostal. Což pak potvrdili i někteří zastupitelé. Rostislav Rubík (nezařazený) uvedl, že za tři roky, co sedí v zastupitelstvu, o rekonstrukci neslyšel. „Já jsem o tom doteď nevěděl,“ krčil rameny jeho kolega Pavel Hurda (ODS). Nakonec navrhl, ať radnice vypíše referendum, zda veřejnost kašnu chce nebo ne. „Pamatuju, když se stavěla. V té době byla zjevením, všichni čekali bronzovou sochu a vznikla kašna. Byla ostrůvkem normálna v té šedi,“ zavzpomínal na začátek 80. let minulého století akademický sochař Michal Blažek. „Náměstí je zprasené TV věží – nejdřív zbořte věž, a pak mluvte o kašně, která je jednou z nejpodařenějších z té doby,“ hřímal na zastupitelstvu. Alice Němcová z petičního výboru řekla, že ačkoli fontána i výduchy z metra vznikly za socialismu, mají historickou hodnotu a dodávají místu genius loci. Autorka stanice metra Anna Hübschmannová, která navrhovala i náměstí, poznamenala, že kašna je umístěná nejlépe, jak mohla být. „Byly velké tlaky, aby se dostala do středu,“ připomněla. Šedivý se inspiroval projektem všeobecné mírové organizace, kterou inicioval Jiří z Poděbrad. Téma odpovídalo zadání libreta výzdoby stanice metra – Jiří z Poděbrad – český král. Připomněl, že během let vznikly tři plagiáty jeho kašny. „Nechci, aby bylo zlikvidováno originální dílo a plagiáty zůstaly,“ podotkl s tím, že realizace díla byla velmi namáhavá.

V té době byla zjevením, všichni čekali bronzovou sochu a vznikla kašna Michal Blažek, akademický sochař

Článek vyšel 17.8.2013 http://pravo.novinky.cz/

Rozhlas.cz: Obyvatelé Prahy 3 bojují za zachování kašny na náměstí Jiřího z Poděbrad

Z náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze 3 možná zmizí kamenná kašna, průduch z metra a stromová alej před hlavním vchodem do kostela. Se změnami počítá projekt na rekonstrukci náměstí za 90 milionů korun z roku 2002, ke kterému se radnice letos vrátila. Proti se ale postavili někteří občané, kteří vedení městské části předali petici s několika sty podpisy. Praha 3 proto svolala mimořádné zastupitelstvo.

„Pro všechny lidi, co žijí na trojce nebo alespoň pro většinu z nich, tvoří fontána genius loci náměstí Jiřího z Poděbrad. Protože není v létě den, kdy by si tam nehrály děti, není večer, kdy by tam někdo neseděl,“ řekla zastupitelům za zhruba čtyři stovky petentů Alice Němcová z Prahy 3 a pokračovala:“Výdech z metra, tak na ten v posledních letech reagovali umělci jako například Filip Topolovic nebo Epos 257. Proto žádáme, aby byla fontána, výdech z metra i vstupy do metra v rámci revitalizace zachovány. „Obyvatelé Žižkova a Vinohrad peticí reagovali na plánované změny v rámci kompletní revitalizace náměstí, která by měla přispět k zápisu kostela Nejsvětějšího Srdce Páně na seznam památek UNESCO. Během rekonstrukce by měly být opraveny cesty, travní plochy i okolí kostela. Nahrazena by měla být stromová alej kolem cesty ke kostelu a zmizet by měly některé prvky kolem vstupů do metra.Podle Miroslava Cikána, autora projektu, který v roce 2002 vyhrál veřejnou soutěž, by také měla modernizaci náměstí ustoupit i diskutovaná kamenná kašna z 80. let.“My si myslíme, že ten objekt by měl být jemným způsobem zapojen do koncepce náměstí v případě, že si bude současné vedení přát. Nicméně se domníváme, že lepší by bylo citlivější přizpůsobení prostoru tomu dominantnímu objektu, který zřejmě dostane statut památky UNESCO, a to je kostel Nejsvětějšího Srdce Páně,“ domnívá se Miroslav Cikán. V případě, že by kašna na náměstí měla zůstat, architekt navrhl, aby byla přesunuta na jiné místo. Takové řešení se ale nelíbilo občanům ani části radních, kteří proto architektům zadali zpracování možných variant.“Atelier MCA pro nás zpracuje nejpozději v průběhu září návrhy buď na přizpůsobení projektu a zachování kašny tam, kde je, a její opravu. To je ta varianta, která podle mě bude zdaleka nejlevnější,“ vysvětluje místostarosta Matěj Stropnický z klubu zastupitelů Žižkov nejen sobě a pokračuje:“Nebo na přemístění kašny v rámci náměstí, což si myslím, že bude nejdražší. A když říkám nejlevnější, tak myslím statisícové částky. A když říkám nejdražší, tak jsou to milionové částky. A třetí varianta je, že se ta kašna nabídne zpět autorovi a z toho veřejného prostranství zmizí úplně.“Přestože starostka Prahy 3 kvůli projednání petice svolala mimořádné zasedání, zastupitelé se kvůli chybějícím podkladům nakonec na žádném návrhu ani stanovisku k petici neshodli a jednání odložili.

Zpráva vyšla 16.8.2013 na http://www.rozhlas.cz/_zprava/1246806

Článek z aktualne.cz: Rozšíří se černý hazard? Radnice se bojí, policie ne

Praha – Když zrušíme všechny legální herny, povede to ke vzniku černého hazardu a větší kriminalitě. Tak argumentuje řada pražských starostů, kteří se rozhodli, že na svém území povolí až desítky heren.   Městské části měly poprvé v historii možnost okamžitě zakázat hazardní hry a vyhlásit takzvanou nulovou toleranci.

Někteří politici ale rovnou řekli, že hazard na svém území chtějí, další nejdřív ohlásili nulu, poté však herny dodatečně povolili. Jedno mají tyto městské části společné – obavu z černých heren.

„Plošné zrušení hazardu by velmi pravděpodobně mělo za důsledek vznik černých heren, o kterých by nikdo neměl přehled a nad kterými by nebyla žádná kontrola. Takový krok by mohl vést k eskalaci negativních jevů a zhoršení bezpečnostní situace na našem území,“ říká například starosta Prahy 7 Marek Ječmének (ODS).   A není sám. Podobně argumentuje Praha 3, 4 nebo 5. Městské části údajně vycházejí z informací policie. Ta ovšem žádné přesné statistiky nevede a obecně má zkušenosti s rušením heren právě opačné.   „V místech, kde se zruší herny, klesá trestná činnost a ohlasy máme pozitivní. Černé herny se objevují minimálně,“ uvedla za pražskou policii mluvčí Eva Kropáčová.

Starostka Prahy 3 Vladimíra Hujová (TOP 09) se odvolává na zátah proti černým hernám, který policie provedla letos na jaře. Při razii v sedmi pražských obvodech, Českých Budějovicích, Kladně a Dubí policie objevila 200 nelegálních přístrojů.

„Letos na jaře proběhla policejní razie v černých hernách po celé Praze, při níž bylo zabaveno 163 nelegálních hracích automatů. V Praze 2 a 3, tedy v městských částech, které vyhlásily nulovou toleranci, jich bylo zabaveno 82 (42 v Praze 3),“ vysvětluje starostka.

Nulová tolerance? Jen na papíře

Jak ale upozorňuje sdružení Žižkov (nejen) sobě (ŽNS), je taková argumentace scestná. V době, kdy se razie konala, byla totiž nulová tolerance v Praze 2 a 3 zatím jen na papíře. Naopak Praha 3 v té době měla kolem 80 heren, což v rámci metropole představovalo jednu z největších koncentrací heren na hlavu. Hůře už na tom byly pouze Praha 1, 7 a 9.
„Nelze tedy posoudit, jestli by se černé herny skutečně ve velkém začaly objevovat, protože dosud nejsou zrušeny ty původně legální,“ uvedl zástupce starostky Prahy 3 Matěj Stropnický (ŽNS), který se na Praze 3 neúspěšně snaží o návrat k nulové toleranci.
Podle Matěje Hollana z občanského sdružení Brnění, které se regulací hazardu dlouhodobě zabývá, je to právě velké množství legálních heren, které černý hazard umožňuje.

„Ty srandovní černé herny, provozované za bílého dne na hlavních městských třídách, jsou možné jen proto, že je u nás tolik těch takzvaně legálních. Argumentu, že za černé herny může „prohibice“, když přitom černé herny vznikají pouze tam, kde pro ty oficiálně povolené už není k hnutí, může uvěřit jen politik, který potřebuje jakýmkoliv způsobem existenci heren na území obce ospravedlnit,“ myslí si Hollan.

Zastupitelé Prahy 3 za ŽNS navíc připomínají, že problémy s černým hazardem má řešit policie a nikoli povolené herny. „Argument, že nám 7 kasin má pomáhat dohlížet na černé herny, je nepřijatelný, obec si nesmí zahrávat se spoluprací s hazardní mafií žádným způsobem,“ dodává Stropnický.

Policisté už podle nich prokázali, že si s ilegálním hazardem poradit dokážou, například když se v městské části nedávno objevily herny fungující nelegálně pod statutem občanského sdružení. To potvrzuje i mluvčí Kropáčová: „Můžeme zkontrolovat jakoukoli provozovnu, a pokud zjistíme problémy, zasahujeme.“

Článek vyšel dne 18.8.2013 na  http://aktualne.centrum.cz/domaci/regiony/praha/clanek.phtml?id=786457

Industriál nedáme – článek z Magazínu Víkend/Hospodářské noviny

Ještě před patnácti lety industriální památky zajímaly jen pár odborníků a široká veřejnost je vnímala spíš jako nepřitažlivé relikty minulosti. Od té doby se ale mnohé změnilo. Staré Průmyslové stavby mají dnes vášnivé zastánce, kteří jsou schopni obětovat stovky hodin volného času, aby textilka, pivovar nebo nádraží nebyly srovnány se zemí.

Celé roky, desetiletí v nich zněly údery kladiv, vrčení tkalcovských strojů nebo hlášení staničního rozhlasu. Jednoho dne ale pracovní ruch umlkl, provoz byl ukončen, na strojích a stolech se začaly usazovat nánosy prachu. Odpovědí na otázku, co s nimi dál, byla mnohdy demolice a rekviem v podobě halekání bouracích čet.

Změnu mají na svědomí lokální aktivisté. Jsou to většinou lidé žijící v sousedství bývalých fabrik, nádraží či hutí, kteří nechtějí o rezavou poezii přijít. „Lidé pochopili, že hezká architektura nejsou jenom barokní kostely. Ani ta krása navíc není to hlavní. Nemluvíme totiž jenom o líbivých fabrikách z 19. století. Nákladové nádraží Žižkov takové rozhodně není,“ vysvětluje kunsthistorik Lukáš Beran, který svůj profesní život s industriálem spojil.

Vzpomíná, jak psal ještě na vysoké škole diplomku o architektuře 60. let. „Když jsem mluvil o tom, že třeba obchodní dům Kotva je architektonicky hodnotný, považovala mě řada známých za kryptokomunistu. Dnes jsou průmyslové památky i 60. léta skoro móda.“

Beran a jeho kolegové z Fakulty architektury na ČVUT se již léta snaží zachraňovat hodnotné průmyslové budovy před zbouráním: navrhují jejich zařazení mezi kulturní památky, lobbují za citlivé rekonstrukce. V posledních letech se po jejich bok začali přidávat laici. Jsou jich desítky, případy „svých“ staveb medializují, sepisují petice, přesvědčují úřady. A nezřídkakdy uspějí. Zatímco v minulých desetiletích šla k zemi jedna průmyslová památka za druhou, dnes se jejich záchrana stala veřejným tématem. Jak to je, když se člověk pustí do boje o zachování nádraží, kolik času stojí rekonstrukce pivovaru a kdo stojí za vznikem unikátní banky fotek hutí a oceláren?

[…]

Rezavá poezie

Stěží si vybrat lepší dobu k návštěvě Nákladového nádraží Žižkov než jsou dny, kdy se zde odehrává Pražské biennale. Tato etablovaná akce dobře ukazuje způsob, jakým by mohlo být využito průmyslového areálu, jenž byl před pár lety odsouzen k demolici.

Proti těmto plánům se tehdy postavilo občanské sdružení Tady není developerovo. Aktivisté názvem sdružení odkazovali na skutečnost, že pozemky pod nákladovým nádražím, které svou původní funkci přestalo plnit na začátku tisíciletí, si chtěly rozebrat developerské skupiny. Původní budovy z 30. let měly být zdemolovány a na jejich místě byla plánována velkokapacitní komunikace, takzvaná Jarovská spojka. Po dvou letech se tyto plány podařilo částečně zvrátit, v březnu 2013 byla funkcionalistická budova nádraží vyhlášena kulturní památkou.

Jedním z těch, kteří se o to zasloužili, je Helena Benýšková, místopředsedkyně občanského sdružení Tady není developerovo. „Nechtěla jsem, aby se tu stavěly nové budovy, je to kus zeleně, který by Praze 3 chyběl,“ říká členka zelených a zastupitelka této strany na žižkovské radnici. „Pak jsem se teprve vydala do útrob nádraží a ten prostor mě okouzlil architektonicky.“

Stojíme s paní Benýškovou na střeše hlavní budovy a rozhlížíme se. Budovy z 30. let jsou lemované rozsáhlými travnatými plochami, mezi zelení svítí na dálku žluté květy třezalky a občas také oranžové vesty posunovačů, kteří zde obstarávají zbývající železniční provoz. Je to krásná ukázka městské divočiny, obytné území se tu volně přelévá v krajinu jak z Tarkovského Stalkera.

Drobná hnědovlasá žena už se tu rozhlížela mnohokrát, mnohokrát se také účastnila debat o budoucnosti nádraží. „V této chvíli vypadá slibně, že vznikne několikačlenné konsorcium, které si rozdělí objekty. Měli by to být podílníci, kteří místo dokážou obnovit a přitom zachovají jeho charakter. Pro každého z nich by to znamenalo investici v řádu několika milionů.“

Jedním z možných účastníků téhle operace by mohlo být zmiňované Pražské biennale. Vittoria Rica, který se na pořádání akce tradičně podílí, potkáváme v baru před expozicí. „Je to skvělý prostor. Rádi tu zůstaneme. Má to své kouzlo i v příchodové cestě – lidé se tu trochu ztrácejí, jak je cesta členitá. Schválně je vedeme šipkami tak, aby si areál prohlédli.“

Rico nás posílá do expozice. Jedné místnosti dominuje oranžový chuchvalec vlákna, objekt od Alberta Guruttiho. Délka vlákna je 871 kilometrů, tedy tolik, co je vzdálenost od umělcova milánského ateliéru na Žižkov. O kus dál se z dveří odchlipuje reklama na úvěrovou společnost z půlky 90. let. Do instalace zapadá stejně přirozeně jako industriální okna a výhled na kolejiště.

Helena Benýšková bere fakt, že je dnes nádraží kulturní památkou jako satisfakci, ne však jako definitivní vítězství. Část okolních ploch totiž bude zastavena bytovými domy, na druhé straně areálu má být nákupní centrum. „Nejraději bych byla, aby tohle místo bylo stavění ušetřené úplně, nejde jen o architekturu, ale i o chráněné druhy rostlin a živočichů, třeba ropuchy, které v severní části areálu žijí,“ říká vystudovaná lingvistka. „Snažíme se bránit každý kousek téhle rezavé poezie, uvidíme, co se nakonec podaří.“

[…]

Celý článek vyšel 2. 8. 2013 v příloze Víkend Hospodářských novin a lze jej zakoupit zde.

Co prosadili zastupitelé za Žižkov (nejen) sobě během svého ročního působení na radnici Prahy 3

  1. Zajistili jsme aktualizaci pravidel prodeje nemovitého majetku a s tím slevy z privatizace, tak aby bylo bráněno spekulacím a privatizované byty nebyly přeprodávány. Nově také může bytový dům koupit družstvo, v případě, že se na tom shodnou nájemníci.
  2. Připravili jsme léta chybějící harmonogram privatizace, který je založen na odděleném odprodeji cihlových a panelových domů a postupu od Jarova do centra, odděleně v katastrálním území Žižkova a Vinohrad. To vše jako hráz proti dosavadní nahodilosti a korupčnímu prostředí.
  3. Zastavili jsme veškeré práce na projektu výstavby podzemních garáží na nám. Jiřího z Poděbrad. Konečně radní seznali, že garáže za 750 milionů jsou nesmysl. Zadali jsme aktualizaci deset let starého projekt obnovy celého parku, který vzešel z architektonické soutěže.
  4. Zrušili jsme koncesní řízení na zajištění posuzování a řízení kvality ovzduší na území Prahy 3. Minulé vedení radnice se chystalo do zjišťování přesného stavu imisního a hlukového znečištění investovat příštích 15 let každoročně průměrně 5 milionů korun. Dodavatel (koncesionář) měl inkasovat celkem 76 milionů korun (bez DPH). Znečištění ovzduší je evidentní a dokážeme ho sledovat levněji.
  5. Odvolali jsme se proti územnímu rozhodnutí o umístění nákupního a administrativního centra investora Discovery Group na Nákladovém nádraží Žižkov – sever. Záměr má generovat 13 000 nových aut každý den a vedl by k neúnosnému dopravnímu zatížení.
  6. Podařilo se nám zastavit umístění betonových truhlíků, známých z Prahy 5, na Olšanské ulici. Namísto toho pokračujeme v projektech obnovy a dosadby stromořadí a zadali zpracování dalších projektů v ulicích Jeseniova, Žerotínova a Náměstí Barikád.
  7. Usnesením Rady jsme vyjádřili nesouhlas se změnami v MHD a zažádali jsme hl. město Praha o navrácení přímého tramvajového spojení Jarova s metrem A – to se nakonec podařilo vyjednat a od července tohoto roku pojede tram 11 ve všední dny až na Jarov.
  8. Z Komenského náměstí jsme odstranili nelegální parkoviště a připravili jsme studie pro rekonstrukci celého náměstí. Do výběru vítězné varianty jsme zapojili veřejnost.
  9. Zahájili jsme ve spolupráci s odborníky přípravu realizace energetických úspor ve 12 budovách ZŠ a MŠ prostřednictvím metody Energy Performance Contracting (investici uhradí radnice postupně ve splátkách, které nebudou vyšší než ušetřené peníze z dosažených úspor energie)
  10. Zajistili jsme ve spolupráci s Diakonií Broumov rozmístění charitativních kontejnerů na sběr textilu a obuvi.
  11. Zadali jsme zpracování dokumentace pro vybudování přístupů na cyklostezku na Vítkově (v ulicích Jeronýmova, Pod Vítkovem, Lukášova) a zahájili jsme jednání s Českými drahami a SŽDC o odkupu pozemků potřebných pro výstavbu.
  12. Připravili a prosadili jsme záměr výstavby bezbariérového tramvajového mysu na zastávce Orionka
  13. Omezili jsme nehospodárnou výstavbu podzemních kontejnerů, jeden stojí městskou část necelé 3 miliony korun.
  14. Zahájili jsme přípravu regenerace Kostnického a Lobkovicova náměstí
  15. Oživili jsme myšlenku komunitních zahrad a ve spolupráci s odborníky připravujeme záměr městské a komunitní zahrady u hřiště v ulici Pod Kapličkou.
  16. Dosáhli jsme shody se všemi stranami na podobě dopravního zklidnění před ZŠ Lupáčova. Stavba je připravena k realizaci na rok 2014, čeká se jen na koordinaci s rekonstrukcí křižovatky Ondříčkova – Táboritská.
  17. Zahájili jsme přípravu výstavby nového kulturního centra MČ, včetně zajištění umístění Městské knihovny na Chmelnici.
  18. Zastavili jsme zbourání občerstvení na Parukářce a její nahrazení novým nevkusným objektem. Zahájili jsme přípravu nového občerstvení v dialogu se současným provozovatelem a veřejností.
  19. Zařídili jsme instalaci cyklostojanů na Praze 3. Do konce roku 2012 jsme jich naistalovali 22, dalších 28 stojanů se připravuje. Za posledních dvacet let to jsou první stojany pro cyklisty na Praze 3.
  20. Zadali jsme katedře sociologie na Karlově univerzitě zpracování analýzy potřebnosti sociálního bydlení na Praze 3
  21. Díky našemu úsilí bylo Nákladové nádraží Žižkov prohlášeno kulturní památkou ČR.
  22. Zajistili jsme nové urbanistické zásady pro přestavbu území brownfieldu Nákladového nádraží Žižkov, zahájili jsme dialog s hlavním městem a developery o způsobu využití širšího území Nákladového nádraží.
  23. Dokončili jsme obnovu parku v Kouřimské ulici.
  24. Zařídili jsme vznik několika legálních ploch pro graffiti, kde se můžou mladí umělci beztrestně realizovat.
  25. Zasadili jsme se o vznik Rychlých grantů.
  26. Nastartovali jsme proces aktualizace Strategického plánu rozvoje MČ Praha 3 – strategické plánování bylo dosud formálním procesem bez zapojení veřejnosti a dopadu na rozhodování a kroky radnice.
  27. Podnikali jsme veškeré kroky, aby byl kostel na nám. Jiřího z Poděbrad zapsán mezi památky UNESCO.
  28. Zajistili jsme konání Prague Biennale na Nákladovém nádraží Žižkov.
  29. Prosadili jsme oživení Vítkova osazováním soch ve spolupráci s AVU a VŠUP.
  30. Aktualizovali jsme složení a náplň činnosti Pracovní skupiny Programu regenerace městských památkových rezervací a zón, aby se zohlednilo v činnosti aktuální propojení odborných zástupců a představitelů stávající samosprávy.
  31. Městská část zaštítila Velkou jarní cyklojízdu 2013, která končila na Nákladovém nádraží Žižkov a happening Milion Marihuana March 2013.
  32. Zahájili jsme přípravu projektu dopravního zklidnění tempo 30 pro oblast mezi Vinohradskou a Ondříčkovou ulicí. Chceme tím zlepšit bezpečnost chodců a zlepšit podmínky života v rezidenčních oblastech.
  33. Místostarostové Matěj Stropnický a Ondřej Rut se osobně sešli se 180 občany, které jsme vyslechli a pomohli jim v řešení jejich situace či problému.

V dialogu s koaličními partnery jsme se také zasadili o tyto úspěchy, které nespadají přímo do našich kompetencí

  1. Občanům je nově při privatizaci bytů vydávána veškerá dokumentace při předávání nemovitosti. Noví vlastníci měli dosud problémy s uplatněním reklamací za vadně provedené práce na privatizovaných domech. Potýkali jsme se zde s vícerem žádostí, které byly roky přehlíženy, a dokumentace novým majitelům nebyla vydávána.
  2. Proběhl audit na investiční akci Revitalizace bytových domů Lupáčova, který odhadl škody na 99 milionů korun.
  3. V srpnu 2013 proběhne definitivně sloučení nekontrolovatelného holdingu akciových společností do jedné společnosti, přímo ovládané městskou částí.
  4. Všechna usnesení z jednání zastupitelstva a rady jsou zveřejňovány na webových stránkách včetně důležitých příloh. Zveřejňujeme také zápisy z jednání výborů a komisí.
  5. Na světě je nová koncepce Radničních novin, dali jsme prostor pro vyjádření opozici, občanům, informujeme také o tom, co radnice plánuje a nejen o tom co se již stalo
  6. Výrazně se povedlo snížit náklady na tisk a distribuci Radničních novin o zhruba 500 tisíc měsíčně
  7. Byla připravena nová koncepce pro podporu sportovních aktivit v Městské části Praha 3
  8. Podařilo se plošně snížit náklady na kulturní akce pořádané městskou částí

 

Žižkov (nejen) sobě je koalice složená ze Strany zelených, KDU-ČSL a nezávislých. Za ŽNS v současné době na radnici v pozici zástupců starostky působí Matěj Stropnický a Ondřej Rut, oba ze Strany zelených. Dalšími zastupiteli za ŽNS jsou Helena Benýšková, Kateřina Trčková, Martina Chmelová, Vladimír Říha, Bohuslava Kočvarová.

 

Tisková zpráva Klubu zastupitelů Žižkov (nejen) sobě: 7 žižkovských kasin je ve skutečnosti 100 automatů

Praha, 17. července 2013 – Zastupitelé Žižkov (nejen) sobě (koalice Strany zelených, KDU-ČSL a nezávislých kandidátů, dále ŽNS) nesouhlasí s výkladem starostky Vladislavy Hujové (TOP 09) opakovaně se objevujícím ve sdělovacích prostředcích, že „praxe ukázala, že nulová tolerance hazardu není tím nejlepším řešením“. Tam, kde „zmizí herny úplně, nastupují herny nelegální“, tvrdí starostka opakovaně (např. vydání deníku Metro ze dne 17. 7. 2013).

O žádné ‚praxi‘ nulové tolerance nelze mluvit: v tuto chvíli jsou stále na Praze 3 v ulicích heren desítky. Je to tím, že je Ministerstvo financí ruší na základě našeho požadavku velmi pomalu. Nelze tedy posoudit, jestli by se černé herny skutečně ve velkém začaly objevovat, protože dosud nejsou zrušeny ty původně legální. A i kdyby: argument, že nám 7 kasin má pomáhat dohlížet na černé herny je nepřijatelný, obec si nesmí zahrávat se spoluprací s hazardní mafií žádným způsobem, vysvětluje zástupce starostky MČ Praha 3 Matěj Stropnický (ŽNS).

Praha 3 původně do listopadu 2012 trvala na tzv. nulové toleranci hazardu v našem obvodu. Starostka ale poté přišla s návrhem umožnit existenci 7 kasin ve zpřísněném režimu. Tato již existující kasina provozují desítky tzv. videoloterijních terminálů (VLT), které mohly obce podle tehdy platného znění zákona o loteriích regulovat až po roce 2014. Od té doby se ale situace změnila: Ústavní soud dal svým nálezem z 2. dubna 2013 plně za pravdu obcím a Ministerstvo financí tedy VLT a další podobné hry na žádost obcí rušit musí již dnes.

V situaci, kdy nebylo o právu obcí regulovat VLT a další podobné hry rozhodnuto, radní  ŽNS v listopadu 2012 se zachováním 7 kasin na Praze 3 souhlasili. Koaliční smlouva uzavřená v této městské části v červnu 2012 mezi ŽNS, TOP 09 a ČSSD ale hovoří jasně: „Pokračujeme v tzv. nulové toleranci hazardu a provozovny heren budeme rušit v souladu s platnou legislativou.“

Od dubna letošního roku je již podle ‚platné legislativy‘ možné nulovou toleranci vymáhat a proto jsme na toto téma v květnu 2013 vyvolali sérii koaličních jednání, ovšem bez úspěchu. TOP 09 odmítá koaliční smlouvu v tomto bodě plnit s argumentem nereálnosti tohoto požadavku,“ upozorňuje předsedkyně Klubu zastupitelů ŽNS Martina Chmelová a dodává: „Předložili jsme tedy návrh na nulovou toleranci do Rady městské části, ve které má na Praze 3 každá koaliční strana tři zástupce. Ani jeden ze zástupců TOP 09 a ČSSD však požadavek nulové tolerance nepodpořil.Zástupce Žižkov (nejen) sobě a radní MČ Praha 3 MUDr. Vladimír Říha pak předložil požadavek nulové tolerance i na červnovém zastupitelstvu, které však i hlasy opozice ODS neschválilo zařazení tohoto bodu na program jednání.

„Nedávné zákroky Policie ČR proti černým hernám fungujícím pod rouškou občanských sdružení a herních spolků prokázaly, že si represivní složky státu dokáží s existencí černých heren docela účinně poradit. Argumenty ve prospěch tolerance 7 kasin proto považujeme za nepřesvědčivé. Praha 3 by se dále měla držet nulové tolerance, ke které se její vedení zavázalo.,“ říká zástupce starostky MČ Praha 3 Ondřej Rut (ŽNS).

„Na první pohled může 7 kasin v poměru k dosavadnímu množství heren na Praze 3 vypadat jako zlepšení. Je ale třeba si uvědomit, že v těchto kasinech je vedle tzv. živé hry s krupiérem téměř 100 výherních přístrojů a nikde není stanoveno, že tento počet nemůže být zvýšen.,“ uzavírá místostarosta Stropnický.

„Ne monstrmarketu“ vyvěsili zelení u žižkovského nádraží

Na stožár v těsné blízkosti žižkovského nákladového nádraží dnes ráno horolezci připevnili velký bílý transparent s nápisem „Ne monstrmarketu“. Akce žižkovských zelených má upozornit na plánovanou výstavbu údajně naddimenzovaného obchodního centra. Prohlásil to místostarosta Matěj Stropnický (ŽnS). O tom, zda developer projekt uskuteční, nyní rozhoduje magistrátní stavební úřad.

Právě k tomuto úřadu se odvolala radnice Prahy 3 a další účastníci řízení, kteří s výstavbou nesouhlasí. „Těsně vedle památkově chráněné budovy nádraží má vyrůst obří obchodní centrum s obchodnímu plochami o velikosti přes 36.000 metrů čtverečních,“ řekl Stropnický. „Realizaci tohoto stavebního záměru uprostřed Žižkova považujeme za nevhodnou,“ doplnil.

Obrovská stavba prý zastíní nádraží, zahltí už teď přetíženou oblast další dopravou a zničí unikátní biotop, v němž biologové našli 30 chráněných druhů rostlin a živočichů.

Firma Discovery Group chce za 300 milionů eur postavit velké obchodní centrum s kancelářemi, byty a parkovacími plochami. Pro svůj záměr už získala územní rozhodnutí. V blízkosti nádraží hodlá stavět také společnost Žižkov Station Development, tedy České dráhy a Sekyra Group.

Článek vyšel na serveru metro.cz http://www.metro.cz/ne-monstrmarketu-vyvesili-zeleni-u-zizkovskeho-nadrazi-pe1-/co-se-deje.aspx?c=A130613_094815_co-se-deje_jbs

Tisková zpráva Strany zelených k celé akci zde:

http://praha3.zeleni.cz/nase-temata/nakladove-nadrazi/zeleni-protestuji-proti-predimenzovane-vystavbe-na-uzemi-nakladoveho-nadrazi-zizkov/