Tomáš Hudeček projevil nekompetenci k řízení svěřeného úřadu ještě dříve, nežli se v něm ocitl. Tak dlouho Pražany chlácholil, až mu nezbylo říct než: „Co naprší, to k nám doteče.“ Pověřený primátor hlavního města Prahy Tomáš Hudeček (TOP 09) bohužel nepochopil hlavní smysl vltavské kaskády, když si myslel, že je tu při povodních od toho, aby povodni zabránila. Ne, je tu proto, aby získala Praze čas na výstavbu protipovodňových zábran a umožnila část povodně regulovat. Proto teď už „co naprší, to k nám doteče“, jak se vyjádřil.
U nás na Žižkově prší, ale teče to jinam. Jsme mokrá čtvrť jen přeneseně. Poté, co jsme tedy zabezpečili evakuační prostory ve dvou z pěti k tomu určených základních školách pro ty, kdo by z jiných částí Prahy potřebovali přístřeší, a před tím, než zrušíme lidovou veselici na víkendové Parukářce, kde by pivaři proměnili park v oraniště, mohu v zásadě sednout a načrtnout pár prvních poznámek k dosavadnímu politickému průběhu povodní.
Před deseti lety byl slavným primátorem hlavního města Igor Němec, který se rozhodl povodeň před Pražany utajit. Dařilo se mu to ještě hodinu před zatopením poloviny stanic metra. Již druhé funkční období je za tuto službu předsedou Úřadu pro ochranu osobních údajů a zkuste po tomto úřadě něco chtít – prostě neřekne nic. Také on byl, stejně jako současný pověřený pražský primátor Tomáš Hudeček, při povodních ve funkci sotva pár dnů.
Povodně přišly ale letos po všech stránkách v okamžiku pro Prahu ohleduplném. Jedenáct let od velké vody roku 2002 byla totiž na konci března předána do užívání i poslední, sedmá etapa protipovodňové ochrany. Celkově za tento komplex opatření hlavní město utratilo okolo čtyř miliard korun.
Snad není příliš chytrácké, řeknu-li: protipovodňová ochrana je funkční tehdy, postaví-li se včas. Jelikož existuje soustava vltavských přehrad umožňující regulaci zvýšeného průtoku – zjednodušeně řečeno: v očekávání povodně začne dřív upouštět vodu, aby se na ni připravila, v jejím průběhu pak a po kulminaci nadále nechává odtékat větší, než obvyklé množství vody, a tím povodeň usměrňuje – jsou protipovodňová opatření v Praze budována nikoli na živelnou povodeň, ale na její regulovanou podobu. Postaví-li se včas.
Jasné předpisy Povodňového plánu hlavního města stanoví, kdy je ono včas. Kaskáda navíc nezajišťuje dávkování vody z Berounky a Sázavy, a i s těmi je třeba počítat.
A teď k tomu včas, pro což je potřeba si uvést alespoň pár výroků a opatření s přesným datem vydání.
Prvního stupně povodňové aktivity dosáhla Vltava v Praze v pátek 31. května ráno. Protipovodňová vrata Čertovky byla vzápětí uzavřena, hasiči již stáli po kolena ve vodě.
Po sobotním dopoledním jednání s ředitelem Povodí Vltavy pověřený topácký primátor Tomáš Hudeček oznámil, že s večerem skončí ve městě lodní doprava, budou vystavěny některé betonové zátarasy, např. v Divadelní ulici a na Zbraslavi, a že „vltavská kaskáda má nyní retenční schopnost v řádu jednotek dní, proto neočekáváme nijak dramatické zvýšení průtoku vody ve Vltavě v Praze“. Jistě, dokud vodu zadržuje kaskáda, povodeň městu nehrozí. To je však její protipovodňový účel jen u středních změn průtoku.
Po večerním jednání Krizového štábu týž den Hudeček oznámil, že protipovodňová opatření v Praze jsou „dostačující“ a „výrazný nárůst“ průtoku vody v řece se „nepředpokládá“. V tom okamžiku platila podle Hudečka dohoda s Povodím Vltavy udržet první povodňový stupeň tvořený navíc pouze z poloviny upouštěním, z druhé už vodou z Berounky.
Již v neděli ráno v 5.05 Hudečkova „dohoda“ s Povodím pozbyla platnost a pověřený primátor byl nucen vyhlásit druhý stupeň povodňové aktivity. Teprve v tuto chvíli Hudeček přistoupil k zahájení výstavby kompletní protipovodňové ochrany. V 9.45 týž den musel konstatovat i třetí stupeň a vzápětí vyhlásil zákonný stav nebezpečí podle tzv. Krizového zákona.
A právě od tohoto okamžiku začal Hudeček dohánět svá předchozí zanedbání několika rozhodnutími navenek razantními, ale vyjma zastavení provozu metra ve středu města ve skutečnosti vcelku zbytečnými. Nejprve doporučil školám zrušit pondělní výuku a vydal zákaz vstupu do několika parků na kopcích (Vítkov, Petřín, Letná).
Po reakcích místních radnic na doporučení stran uzavření škol, které vesměs oznámily, že se jím nebudou řídit, v neděli v noci doporučení zpřísnil na zákaz vstupu do školních budov. V interní korespondenci starostů pražských městských částí se ovšem někteří odmítli v pondělí ráno nařízením řídit (například Vinoř, Dolní Chabry či Praha 18 – Letňany), navíc s doporučením, aby vedení města víc přihlíželo k lokálním podmínkám a více se starosty komunikovalo.
Neuposlechnutí nařízení primátora, ať si jakkoli teatrálního, ve stavu nebezpečí, je porušením zákona. V pondělí odpoledne Hudeček uvedl, že opatření bylo jednorázové a od úterý již neplatí.
Kaskáda vltavských přehrad, z níž vodohospodáři upouštějí již týden, aby pojala co největší objem vody, aktuálně zadržuje 1,3 miliardy kubických metrů. V pondělí ve 14 hodin se všechny přehrady na Vltavě přesto beze zbytku zaplnily, což Hudeček od Povodí Vltavy věděl (viz „v řádu jednotek dní“ výše) již nejpozději v sobotu dopoledne.
Přesto nechal postavit v sobotu jen několik zábran na nejníže položených místech, jako kdyby věděl, že po vyčerpání retenční kapacity přehrad přestane pršet. A znovu opakuji: to není řeč o Sázavě a Berounce, jejichž průtok regulovat nelze. V pondělí 3. června tedy ve 14 hodin po naplnění přehrad už Hudeček pouze dodal: „Co naprší, to k nám doteče.“
Na jedné straně se tak Povodí Vltavy připravovalo na povodeň upouštěním již týden, na druhé Hudeček a vedení města čas určený pro výstavbu zátaras nevyužili a začali s ní až v okamžiku, kdy kaskáda měla již preventivní vypouštění dávno za sebou a přítok do přehrad začal odtok opět převyšovat. To je nepochopení onoho „včas“, které například na rozdíl od pověřeného primátora vcelku přesně chápe premiér Petr Nečas, podle jehož pondělního vyjádření pro ČTK je význam soustavy přehrad na Vltavě v období mimořádné povodňové situace v tom, aby „jak Praha, tak města, která leží na Labi pod Prahou, dostala čas na přípravu protipovodňových opatření“.
Včas v Praze tak neznamená, jak si myslí pan Hudeček, když průtok Vltavy, Berounky, Sázavy nebo jich dohromady, případně větších pražských potoků Botiče a Rokytky dosáhne určitého objemu, který ještě Vltava vprostřed pražských měst pojímá díky zadržování vody v přehradách bez dalšího.
Včas je, když se na základě výpočtů Povodí Vltavy přehrady připravují na povodeň vypouštěním. V situaci dnešních povodní bylo tedy včas začít stavět protipovodňová opatření v Praze před týdnem. Opravdu to Hudečkovi Povodí Vltavy nedoporučilo? Stálo by to za prověření. Tehdy byl ale čerstvě pověřený primátor Tomáš Hudeček beztak zaneprázdněn hlavně otázkou, jak vládnout v Praze sám.
Nezbývá nám tedy o mnoho víc, než doufat, že se nejvyšší povodňová vlna Vltavy nepotká s kulminací Berounky a že už nebude pršet. Přehrady, které mohly upouštět více, kdyby protipovodňová opatření již stála, a mohly tedy i teď více zadržet, využít už nelze. Tomáš Hudeček totiž jejich význam pochopí zřejmě bohužel teprve tehdy, až voda opadne – ve volbách, což může být všem lidem z nyní opravdu mokrých čtvrtí už venkoncem lhostejné, o Hudečka přece nešlo. Mně třeba byl celkem sympatický.
Komentář vyšel na http://www.denikreferendum.cz/clanek/15678-prsi-politicky-dest
