Radnice Prahy 3 při výběru Pleskota výběrové řízení jen fingovala

Zelení z Prahy 3 odhalili způsob, jakým jsou na radnici zadávány veřejné zakázky.

Praha 3 uzavřela smlouvu s ateliérem Josefa Pleskota na vypracování urbanistické studie na budoucí podobu Parukářky. Cena za studii je několikanásobně vyšší než je profesní standard, smlouva má vágní zadání a průběh prací je utajený – více jsme o tom psali zde: http://www.kauza3.cz/nazory-a-komentare/nazory-obyvatel-prahy-3/predrazena-studie-parukarky-a-starostka-ktera-se-boji-lidi.html.

O spolupráci s atelierem Josefa Pleskota informovaly už dubnové Radniční noviny (str. 22). Radnice podle nich již tehdy s Pleskotem „konzultovala zpracování studie“.
Veřejná zakázka na výběr zpracovatele urbanistické studie, ve které Pleskot vyhrál, přitom byla vypsána až o měsíc a půl později, v polovině května.

Tomu, že ateliér Josefa Pleskota byl vybrán jako zpracovatel ještě před zadáním soutěže, napovídá i seznam dalších oslovených firem. Firmy D-PLUS PROJEKTOVÁ A INŽENÝRSKÁ a. s. a Aplus spol. s r. o. se zaměřují spíše na projektovou a inženýrskou činnost, architekturu a urbanismus dělají spíš okrajově. V jejich portfoliu není jediná realizace či projekt na rekonstrukci parku nebo náměstí. A přitom si ve výběrovém řízení řekli o přímo astronomické ceny. Naopak – architektonická a krajinářská studia, se kterými radnice již několikrát spolupracovala, oslovena nebyla.

Tento postup podle nás porušuje § 6 Zákon č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, podle kterého je zadavatel i v případě zakázek malého rozsahu povinen dodržovat zásadu rovného zacházení a je to též obcházení vnitřní směrnice Rady MČ. (Ta analogicky s principy zákona stanovuje, že zadavatel vyzve k podání nabídky pouze takové zájemce, o kterých má věrohodné informace, že jsou z hlediska své schopnosti, odbornosti a zkušeností jím požadované plnění schopni řádně a včas dodat.) O věc se zajímá i Transparency international: https://www.transparency.cz/co-riskuje-praha-3-pri-rekonstrukci-parukarky/

Za 1,2 miliónů korun, které radnice vyplatí Pleskotovi, šlo udělat např. vyzvanou architektonickou soutěž mezi deseti týmy podobně zvučných jmen. Ty by si přišly na velmi solidní skicovné a měly by navíc větší motivaci se snažit, aby získaly zakázku. Na takto přemrštěnou částku pro jediné studio Rada neměla nikdy přistoupit.

Zelení opakovaně požadují, aby byla studie již ve fázi rozpracování představena veřejnosti.

Detail veřejné zakázky:
http://www.e-zakazky.cz/Profil-Zadavatele/ad8af43d-e525-4e48-abb4-52deb4f8055c/Zakazka/P16V00000038
Usnesení Rady včetně smlouvy s AP architekty:
http://www.praha3.cz/public/d/7e/34/356266_189247_RMC_2016_355.pdf
Směrnice Rady MČ o postupu při zadávání veřejných zakázek:
http://www.praha3.cz/public/83/9e/f2/247860_127231_RMC_2014_0160.pdf

Za park Židovské pece

Metrostav dosud poměrně citlivě zastavuje lokalitu Vackova bezprostředně sousedící s parkem Židovské pece. Nyní však přišel s návrhem 5. etapy výstavby, která se zakusuje do gradujícího terénu parku a navržené budovy přesahují vrchol parku až o 14 metrů, tj. 4 podlaží. Výstavbu se přitom směrem do centra chystá dál gradovat až na 12 podlaží.

MOŽNOST VYJÁDŘIT SE MÁTE PRÁVĚ TEĎ!

V rámci procesu posuzování vlivu stavby na životní prostředí se může kdokoliv vyjádřit ke zpracovanému oznámení o stavbě 5. etapy. Tuto dokumentaci si můžete stáhnout na internetu: http://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_PHA1012

Čas je pouze do 4. srpna!

Pro zjednodušení práce jsme pro vás připravili vzorové připomínky. Stačí vytisknout, podepsat a zaslat na Magistrát hlavního města: Připomínka_EIA_zjišťovací řízení_Metrostav Vackov_5.etapa

Hlavním zájmem obyvatel Prahy 3 je park, hlavním zájmem developera je zisk. Proto je třeba, abyste zvedli svůj hlas.

Děkujeme!

TZ: Parukářka proměnu nepotřebuje. Starostka by měla se svými záměry vystoupit před veřejnost.

Strana zelených Praha 3 považuje rozhodnutí rady městské části zadat studii na budoucí podobu vrchu Parukářka za ukvapený a nehospodárný krok. Parukářka je jedním z nejvýznamnějších veřejných prostorů v naší městské části. Jakékoli zásadní zásahy do parku vyžadují širokou veřejnou debatu, ve které se definuje, co v parku nefunguje. Taková debata neproběhla.

“Parukářka nepotřebuje zásadní koncepční úpravy, její dnešní uspořádání je vyhovující a funguje velmi dobře. Architekta je potřeba pro návrh vybudování nových přístupů od Jeseninovy ulice, na to by se měl architekt Pleskot soustředit, předělávat zbytek parku je nadbytečné. Prostředky by měla radnice směřovat do jiných zanedbaných prostor, kterých je v Praze 3 bohužel stále velký počet,” říká Ondřej Rut (SZ), předseda zastupitelského klubu ŽNS

Zelení nyní požadují, aby radnice se svými plány na Parukářce předstoupila před veřejnost.

“Částka 1,2 milionů opravdu není malá a my opět nevíme, co za ni městská část vlastně má dostat, a nemáme jako občané žádnou možnost to ovlivnit. Jako Zelené nás navíc děsí, má-li opravdu být součástí zadání i to, “aby si lidé vzájemně nepřekáželi”; veřejný prostor má být naopak místem setkávání. Požadujeme širokou veřejnou diskuzi a participaci občanů a občanek, a to nejen nad hotovou podobou studie, ale i nad její rozpracovaností a nad jejím zadáním – i nad tím, zda je vůbec potřeba,” říká Matěj Michalk Žaloudek, předseda žižkovských zelených

Kontakty:
Ondřej Rut, 608 766 603, rut.ondrej@gmail.com
Matěj Michalk Žaloudek, 727 887 998, matej.zaloudek@gmail.com

Usnesení RMČ o zadání studie: http://www.praha3.cz/public/d/7e/34/356266_189247_RMC_2016_355.pdf

Pozvánka na 12. zasedání Zastupitelstva městské části Praha 3

Pro úterní (21. 6., 15:00) zastupitelstvo náš klub připravil a předem rozeslal 4 usnesení. Zastupitelstvu navrhujeme:

  1. pověřit radní Sukovou zpracováním školské koncepce, která Prahu 3 připraví na to, že v roce 2020 by měly mít garantována místa ve školkách děti již od 2 let. http://bit.ly/1UfxbZS
  2. uložit starostce, aby vyjednávala s Central Group, novým vlastníkem pozemků Nákladového nádraží Žižkov – Sever, a prosazovala redukci původního objemu staveb a dohodla případné stažení správní žaloby (kterou jsme napadli výjimku umožňující výstavbu Monstrmarketu), pokud se Central Group zaváže respektovat výsledky urbanisticko-architektonické soutěže. http://bit.ly/1tBS1Na
  3. schválit snížení hranice pro zadání veřejných zakázek rozhodnutím nebo přímou objednávkou vedoucího odboru z 500,000 na 200,000. Zadávání pochybných studií a analýz se stává obtížně postihnutelným způsobem, jakým mohou být veřejné peníze vyváděny na účty subjektů napojených na rozhodující politiky. http://bit.ly/1YyFRzz
  4. schválit změnu Jednacího řádu, která by usnadnila zapojení veřejnosti na zasedání zastupitelstva a zajistila prostor pro dotazy a připomínky občanů a občanek. Ti totiž nyní nikdy nevědí, v kolik hodin se s dotazy dostanou na řadu. http://bit.ly/23iheYV

Mezinárodní kongres Světových zelených je jako galaktický senát ze Star Wars

Josef Šmída byl koncem května na radě Evropské strany zelených v Utrechtu zvolen do Global Greens Coordination, nejvyššího orgánu Světových zelených. Využili jsme jeho přítomnosti v Praze a ptali jsme se, co jej v nové pozici čeká.

Foto: Petr Vrabec


Rozhovor: Člen žižkovských zelených Josef Šmída byl koncem května na radě Evropské strany zelených v Utrechtu zvolen do Global Greens Coordination, nejvyššího orgánu Světových zelených. Využili jsme jeho přítomnosti v Praze a ptali jsme se, co jej v nové pozici čeká.

Můžeš na začátek říct, jak dlouho jsi vlastně v zelených?

Od roku 2002, od svých osmnáctin. Chtěl jsem politiku poznat zevnitř a zelení mi byli nejbližší, část rodiny jsem měl v Německu a znal jsem i tamní zelenou politiku. Zároveň mě vždy zajímala ochrana přírody a podobné věci. Tehdy v Praze byla snad jen jedna základní organizace, v Praze 10, takže jsem vstoupil tam.

A jak ses dostal k tomu evropskému rozměru zelené politiky?
To souvisí s působením v Mladých zelených, tam jsem vstoupil záhy. Pořádali spoustu zajímavých výjezdů, často do Německa. Tam jsem taky získal trochu jiný pohled na evropskou zelenou politiku. V Česku byla zelená politika pořád hodně konzervativní, zaměřená především na ekologická témata, a až v Evropě si člověk uvědomil, že těch témat je víc, že ta environmentální politika má nějaký přesah. Problémy, které my tu dneska řešíme, byly už před deseti lety v Evropě prodiskutované.
Taky ta vlastní politická kultura v Evropských zelených byla pokročilejší, rozhodovací mechanismy zaběhnuté, schůze efektivnější. To bylo i tím, že už měli vyřešené fundamentální otázky. Například u genderových témat se řešilo konkrétně, jak zlepšit postavení žen ve společnosti, nebylo už třeba řešit, jestli ten problém vůbec existuje. Diskuze „venku“ byly inspirativní, ne tak unavující jako ty české.

Porovnáváš to asi se situací v SZ před úspěchem ve volbách v roce 2006…
Jasně, když byl ještě předsedou Honza Beránek, vznikl nový politický program a tam byl cítit pozitivní posun. Záhy se strana ale přeorientovala na jiná témata – ekologie, energetika, doprava – tedy témata, která mi nebyla tak blízká. Sociální otázky nebo lidská práva šly trochu do pozadí. Mně vždy vyhovovalo, že v Evropě tenhle rozměr nikdo nikdy nezpochybňoval.

Kde všude jsi tedy sbíral zkušenosti? V Utrechtu jsi ve volbě získal celkem pohodlnou většinu; je vidět, že delegátky a delegáti v tebe mají důvěru a mnozí tě znají.
Zahraniční zkušenost mám opět díky Mladým zeleným, SZ jako taková to dlouhodobě podceňovala a nikdy neměla svoje zástupce v orgánech Evropské strany zelených. Přitom pro zelené strany je právě tahle přeshraniční spolupráce specifická. Naše výzvy a témata často přesahují hranice národních států.
Byl jsem členem předsednictva Evropských mladých zelených (FYEG) a často jsem byl delegátem na nejrůznějších akcích, třeba na kongresu v Sao Paulu, kde probíhal 2. kongres Global Greens. Nebo na kongresu v Nairobi, kde byli založeni Global Young Greens.

Problémy, které zelení napříč kontinenty řeší, jsou hodně různé

Můžeš prosím vysvětlit, co to vlastně Global Greens Coordination je? Kam jsi teď vlastně byl zvolen?
Je to výkonný orgán mezi kongresy Global Greens, které se konají jednou za pět let. Sestává z lidí volených čtyřmi federacemi, jimiž jsou Evropská strana zelených, Federace zelených stran Amerik, Federace afrických zelených a Federace asijsko-pacifických zelených.

Co tam chceš dělat? Na co se nejvíc těšíš?
Hlavní motivace je moci jet na Kongres a pomáhat s jeho organizací. Na téhle velké události se očekávají asi dva tisíce delegátů a delegátek, potkáš tam strašně moc lidí a můžeš diskutovat o tématech, ke kterým se jinak nedostaneš. Připomíná to galaktický senát z Hvězdných válek, sejdou se tam lidi z celého světa, mají svoje tradiční oblečení a společně se tam snaží domluvit.
Cenné jsou kontakty, které tam získáš. Třeba když byla SZ ve vládě a USA plánovaly radarovou základnu, tehdejší stanovisko SZ bylo velmi nejasné a v té složité vládní koalici bylo těžké prosazovat autenticky zelenou zahraniční politiku. Ale bylo jednoduché získat vyjádření od zelených stran z celého světa – od Japonska po Spojené státy – k tomu, abychom pro ty základny nehlasovali, což byl celkem účinný argument, a Bursíkova SZ tak velmi rychle ztrácela legitimitu v té světové zelené komunitě. To je další příklad, na kterém se ukazuje, že spousta zelených ve světě už má prodiskutováno něco, nad čím my tu tápeme.

Potkáváš tedy zelené z různých částí světa, liší se od sebe nějak výrazně?
Ne všechny zelené strany jsou samozřejmě tak super jako ta naše (smích). Každá strana řeší to, co je pro ni na daném místě a v daném čase důležité. Třeba američtí zelení jsou z našeho pohledu hodně levicoví – i organizace jejich strany stojí víc na participativní demokracii a je zformovaná horizontálně. Africké strany řeší hlavně chudobu, ekologické problémy a zachování přírody, což vlastně platí i pro většinu dalších zemí jihu. V Jižní Americe to znamená především záchranu pralesů a k tomu se přidávají práva domorodých obyvatel nebo třeba otázka liberalizace drog. Pro Japonce je zase velmi důležitá mírová politika, jsou hodně pacifističtí a protiatomoví.

Jaká témata jsou pro tebe vůbec nejzásadnější?
Zajímá mě tematika mládeže, hlavně v souvislosti s nástupem nedemokratických hnutí nejen u nás, ale i ve světě. Rada bezpečnosti OSN dokonce loni v prosinci přijala první rezoluci zaměřenou právě na radikalizaci mladých lidí spojenou s násilím. Radikalizace sama o sobě ještě špatná být nemusí, problémem je, pokud se transformuje do násilí. Když se podíváme na Evropu, vlivem politické a společenské krize se tady čím dál více mladých angažuje v různých hnutích a politických stranách, které jsou nedemokratické.
Kromě toho mě zajímají také práva menšin a inkluze. Zdá se mi, že inkluze zatím zůstává nepochopená. Mluví se hlavně o “integraci”, ale to podle mě není ideální, protože integrace je spíš jednostranná – neumožňuje menšinám nebo upozaděným lidem, kteří nemají srovnatelné příležitosti, aby rozvíjeli vlastní kulturu. Inkluze dává menšinám větší prostor, vede většinu k tomu, aby přijala některá jejich specifika, hodnoty nebo určité aspekty životního stylu.

Musíme umět oslovit i venkov

Jak vnímáš současnou podobu naší strany? Tvůj pohled je určitě do jisté míry “zvenčí”.

Jsem docela optimista. Krizi, která následovala po pádu vlády v roce 2009, zvládla strana dobře. Od té doby se stabilizovala, přicházejí noví lidé a konečně máme pevnější základ v komunální politice. Na druhou stranu by byla škoda upřednostnit komunální politiku na úkor celostátní nebo zahraniční politiky.

Co by podle tebe měla SZ – nebo její předsednictvo – udělat, abychom uspěli v příštím roce v parlamentních volbách?
Jedna z těch cest je vytvořit něco na způsob lidového hnutí, třeba po vzoru španělských Podemos. Nedokážu říct, jestli je ten rigidní stranický politický systém už přežitý, každopádně ale v něčem selhává a nahrává politickým deviacím. Do parlamentu se tak dostávají plytké strany, které nestojí na stranické politice. Strana by mohla využít i potenciálu lidí, kteří jsou nám nějak blízcí, odvádějí práci v regionech a patří k respektovaným, schopným osobnostem. Znamenalo by to vlastně posun od určitého elitářství k větší lidovosti. Potřebujeme občany mobilizovat – a k tomu potřebujeme víc lidí a jiný jazyk, jinou strategii. Možná musíme být radikálnější, ale ne v patologickém smyslu – tím myslím rozvíjet témata, která považujeme za důležitá, a přinášet nová řešení. Třeba taková, která zaujmou i voliče na venkově. Oslovení venkova, to není problém jen u nás. I jinde se řeší, jak vystoupit z měst a intelektuálních debat k lidem, kteří souhlasí s ochranou přírody a lidské důstojnosti, ale do teď naší komunikaci nerozuměli. Tohle nám ještě chybí: udělat seznam priorit a hodnot a jasně je umět pojmenovat, aby je mohl pochopit každý.

 

Rozhovor vedli: Matěj Michalk Žaloudek a Petra Jelínková

Další neadekvátní zásah Policie ČR proti Klinice. Požadujeme řádné prošetření.

Ve včerejších večerních hodinách proběhl další zásah Policie ČR v budově Kliniky. Anonym, stejně jako v pátek 20. května, nahlásil, že se v budově nachází bomba.

Policie obsadila budovu cca v 18 hodin a vyzvala obyvatele a obyvatelky Kliniky k jejímu vyklizení. Někteří z nich tuto výzvu neuposlechli, čímž se dle informací Policie ČR dopustili přestupku, a v budově se nacházeli i v průběhu zásahu. Při něm však Policie ČR žádnou bombu nenašla. Na dlouhou dobu ale narušila klid v této části Prahy 3, a to i dlouho poté, kdy zjistila, že nebezpečí výbuchu nehrozí. Otázkou zůstává, proč nedošlo k evakuaci obyvatel z okolních domů, hrozilo-li tak zásadní nebezpečí.

„Tiskový mluvčí Policie ČR sdělil, že bomba měla vybuchnout v 19:47, ale nalezena nebyla. Ani kolem 22:45 nedokázal objasnit adekvátnost pokračování tak monstrózního zásahu proti zhruba čtyřem osobám páchajícím přestupek a nutnost blokace ulic Jeseniova, Hájkova, Na Parukářce a přilehlého parku za pomoci desítek těžkooděnců. Je také neodůvodnitelné, že po jedenácté hodině Policie ČR odjela, přestože na střeše budovy se stále nacházeli lidé. Ptám se tedy, v čí prospěch, případně na čí objednávku, se tak nepřiměřená akce, která výrazně zasáhla do klidu obyvatel Prahy 3, konala“, uvádí Lucia Zachariášová, zastupitelka MČ ze Strany zelených.

„Nejsem zcela obeznámen s tím, jak se v budově hledá bomba, ale zdá se mi, že ničení vybavení, zpřehazování a likvidace nábytku spíše k její detonaci může přispět,“ popisuje Lukáš Haupt, zastupitel MČ ze Strany zelených, stav místností Kliniky a dodává: “neschopnost tiskového mluvčího a to, co jsem viděl ihned po zásahu na Klinice, jen nahrává spekulacím o tom, že nahlášení bomby bylo jen zástěrkou. Vyzýváme Policii ČR a ministra Chovance, aby se zaměřili především na vyšetření anonymních oznamovatelů výbuchu, kteří jsou hlavní příčinou neklidu v ulicích Žižkova. Taktéž požadujeme prošetření, zda policie při zásahu postupovala v souladu se zákonem.“

Pouze několik hodin před samotným zásahem přitom Rada Hlavního města Prahy schválila usnesení, kterým vyjadřuje zájem získat budovu a pozemky Kliniky do vlastnictví. Dle slov radního Procházky mají být jednání s ÚZSVM zahájena ještě tento týden.

„Také ve světle informací týkajících se zájmu Hlavního města Prahy o tyto nemovitosti požadujeme, aby ÚZSVM v zájmu klidného žití obyvatel Prahy 3 volil při dalším nakládání se svým majetkem adekvátní prostředky a místo policejní asistence upřednostnil přiměřenější způsoby jednání s kolektivem Kliniky,“  doplňuje Matěj Michalk Žaloudek, předseda základní organizace SZ Praha 3

 

Kontakty:

Lucia Zachariášová, zastupitelka MČ Praha 3, 777 467 571, lucia.zachariasova@zeleni.cz
Lukáš Haupt, zastupitel MČ Praha 3, 603 169 012, lukas.haupt@gmail.com
Matěj Michalk Žaloudek, předseda základní organizace SZ Praha 3, 727 887 998, matej.zaloudek@gmail.com

Poděkování za pomoc v akci Ukliďme Česko a pozvánka na RefuFest

Minulý víkend nám s úklidem Krejcárku vydatně pomohla početná skupina dobrovolníků ze spolku InBáze, jehož posláním je pomoc migrantům a jejich rodinám v životě v České republice.

27. – 29. května pořádá tento spolek na Nákladovém nádraží Žižkov interkulturní festival RefuFest s cílem ukázat, že cizinci jsou součástí české společnosti. Přijďte si poslechnout hudbu, ochutnat jídla a poznat lidi z jiných zemí, kteří jsou našimi sousedy:
https://www.facebook.com/events/1678439219105578/

TZ: Podporujeme petici, objekt Kliniky by mělo získat město.

Pražané a Pražanky začali podepisovat petici, která žádá zachování občanských, sociálních a kulturních aktivit v objektu bývalého plicního zařízení v Jeseniově ulici. Hlavní město Praha by podle ní mělo usilovat o získání objektu do svého vlastnictví. Zelení z Prahy 3 k tomu dodávají: Nechme fungovat, co funguje.

Poté, co se ukázalo, že kolaudační rozhodnutí neexistuje, a stavební úřad Prahy 3 pravděpodobně jednal na politickou objednávku, když Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových podal nepravdivou informaci, je podle nás v souladu se stavebním zákonem, když kolektiv využívá budovu nadále jako sociální centrum.”, uvádí Bohumil Čáp, člen vedení Strany zelených na Praze 3, s odkazem na § 125 bod 2 stavebního zákona.

Snaha pražské ČSSD, nabídnout lidem z Autonomního sociálního centra Klinika jiný objekt, je plácnutím do vody, snahou odsunout “problém” z volebního obvodu zastupitelky Ropkové a potenciální záminkou k prohlášení, že kolektiv Kliniky není ochotný ke spolupráci. Smyslem obsazení žižkovské Kliniky přece bylo poukázat na chátrající objekt. Pokud o něj nikdo stále nemá zájem, jaký by mělo stěhování autonomního centra na Prahu 4 smysl? Nerušme, co funguje, říká Rebeka Vadasová, místopředsedkyně Strany zelených na Praze 3

Případné vystěhování sociálního centra bez jasného plánu, co by v budově mělo být, není souladu se smyslem Zákona 219/2000 Sb. o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích.

Jsme přesvědčeni, že Magistrát hl. m. Prahy se musí pokusit získat objekt bývalé kliniky do svého vlastnictví. Pak se můžeme dále – spolu s nynějšími obyvateli Kliniky – bavit o tom, zda budeme schopni i do budoucna najít takové využití objektu, které bude pro obyvatele a obyvatelky Prahy nadále přínosem. Jsme rádi, že pražská ČSSD myšlenku možnosti odkupu či směny objektu Kliniky od státu připustila, říká předseda pražských zelených, Ondřej Mirovský

Petici lze podepsat na následujících místech: Klinika (Jeseniova 60), Družstevní kavárna ROH (U Božích Bojovníků 3), Venuše ve Švehlovce (Slavíkova 22), Bistro Bazaar, FF UK, Nám. J. Palacha 2

Kontakty:
Rebeka Vadasová, rebeka.vadasova@gmail.com, 775326781
Bohumil Čáp, bohumil.cap@gmail.com, 776180781
Ondřej Mirovský, ondrej.mirovsky@zeleni.cz, 724833286

 

Zastupitelstvo nezrušilo podporu developerskému projektu na severním svahu Parukářky

Včerejší jednání zastupitelstva bohužel potvrdilo původní souhlasné usnesení Rady a náš protinávrh, aby investor snížil stavbu na úroveň svažujícího se terénu Parukářky a střech sousedních domů v Jeseniově ulici, neprošel. Děkujeme za podporu všem, kdo dávali v sále najevo nesouhlas s postupem radnice. Přestože byly na naší straně desítky přítomných občanů a občanek, přestože ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy opatrně připustil, že stavba by mohla být o něco nižší, nepodařilo se dopředu domluvenou vládnoucí koalici přesvědčit. Zazněly dokonce poplašné zprávy, že když neustoupíme, dům by mohl být klidně ještě vyšší, a apely starostky k ochraně soukromého vlastnictví (developera). Diskuse ukázala, že současná radnice se stavbou souhlasí.

Naše úsilí o redukci stavby a ochranu panoramatu Parukářky ale nekončí, investor má před sebou územní a stavební řízení, ve kterém bude muset prokázat, že stavba neuškodí svým sousedům. Na stránkách www.za-parukarku.cz najdete informace o dalším vývoji. Děkujeme také všem, kteří se ve věci zatím angažovali a podpořili petici, kterou lze na zmíněných stránkách podepisovat i nadále.
Zůstaňte na příjmu, Parukářku nedáme.

I nadále budeme sledovat situaci kolem Kempu Pražačka a o případných novinkách budeme informovat. Požádali jsme také vedení městské části, aby kempu věnovala bod na březnovém zastupitelstvu, které se koná 22. března.

12719658_1131118300234161_5726033720135761137_o1498095_1131118243567500_9150981953024662983_o 1801239_1131118423567482_1172691384322607604_o12710800_1131118356900822_6685023822728404546_o10271187_1131119063567418_5361422298984565683_o
Autor fotek: Petr „Zewlakk“ Vrabec

Tisková zpráva k mimořádnému jednání zastupitelstva MČ 16. 2. 2016

Tisková zpráva klubu zastupitelů Žižkov (nejen) sobě
www.zizkovnejensobe.eu
15. 2. 2016

Zastupitelstvo projedná stanovisko k předimenzované stavbě na Parukářce

Kemp Pražačka v ohrožení

Zítra 16. 2. od 15 hodin se uskuteční jednání zastupitelstva MČ Praha 3, které projedná stanovisko MČ k zástavbě bývalých pozemků Českého rozhlasu v Jeseniově ulici 38. Zastupitelstvo bylo svoláno na základě žádosti podle zákona o hl. m. Praze, kterou podepsalo 410 občanů MČ. Veřejnosti se nelíbí, že na místě bývalých budov Českého rozhlasu má vyrůst bytový komplex o tři patra vyšší než střechy sousedních domů v Jeseniově ulici a západní cíp Vrchu sv. Kříže (parku Parukářka). Vedení radnice se stavbou souhlasí.

Podrobné informace k plánované stavbě jsou dostupné na webu za-parukarku.cz. Petici proti zástavbě na těchto stránkách online podepsalo k dnešnímu dni 359 občanů.

V souladu s požadavky petice požaduje klub zastupitelů Žižkov (nejen) sobě, aby investor studii přepracoval a snížil stavbu v západní části o tři podlaží na výškovou kótu 266 m. n m. (tj. na úroveň dětského hřiště a střechy sousedního domu v Jeseniově ulici).

Tématem zastupitelstva se může stát i situace kolem kempu na Pražačce. Nový ředitel Sportovního a rekreačního areálu Pražačka (SaRAP), příspěvkové organizace MČ Praha 3, odmítl obnovit nájemní smlouvu provozovateli a majiteli kempu na Pražačce (Camp Žižkov Prague). Podle informací od provozovatele a majitele kempu SaRAP odmítá jednat o ceně za pronájem a podmínkách dalšího provozu kempu. Unikátní místo střetávání turistů a místních obyvatel s kvalitním kulturním programem v přírodním prostředí uprostřed Prahy je tak v ohrožení. Pravé důvody neobnovení nájmu nebyly vedením SaRAP sděleny.

Zítra od 14:30 proběhne před radnicí shromáždění občanů nespokojených s plánovanou stavbou na Parukářce a s ohrožením dalšího fungování kempu na Pražačce.

Očekáváme, že zastupitelstvo neodbyde žádost čtyř stovek občanů formálním usnesením, přehodnotí původní stanovisko Rady MČ a vysloví s předimenzovanou stavbou nesouhlas. Věřím také, že se dokáže postavit za další fungování kempu na Pražačce a férové podmínky pro jeho provozovatele,“ komentuje nadcházející události Ondřej Rut (SZ), předseda klubu zastupitelů Žižkov (nejen) sobě.

Odkazy:

Kontakt:

Ondřej Rut
zastupitel MČ Praha 3 za Stranu zelených
předseda klubu zastupitelů Žižkov (nejen) sobě
rut.ondrej@gmail.com
608 766 603