Kašna na Jiřáku ohrožena!
Industriál nedáme – článek z Magazínu Víkend/Hospodářské noviny
Ještě před patnácti lety industriální památky zajímaly jen pár odborníků a široká veřejnost je vnímala spíš jako nepřitažlivé relikty minulosti. Od té doby se ale mnohé změnilo. Staré Průmyslové stavby mají dnes vášnivé zastánce, kteří jsou schopni obětovat stovky hodin volného času, aby textilka, pivovar nebo nádraží nebyly srovnány se zemí.
Celé roky, desetiletí v nich zněly údery kladiv, vrčení tkalcovských strojů nebo hlášení staničního rozhlasu. Jednoho dne ale pracovní ruch umlkl, provoz byl ukončen, na strojích a stolech se začaly usazovat nánosy prachu. Odpovědí na otázku, co s nimi dál, byla mnohdy demolice a rekviem v podobě halekání bouracích čet.
Změnu mají na svědomí lokální aktivisté. Jsou to většinou lidé žijící v sousedství bývalých fabrik, nádraží či hutí, kteří nechtějí o rezavou poezii přijít. „Lidé pochopili, že hezká architektura nejsou jenom barokní kostely. Ani ta krása navíc není to hlavní. Nemluvíme totiž jenom o líbivých fabrikách z 19. století. Nákladové nádraží Žižkov takové rozhodně není,“ vysvětluje kunsthistorik Lukáš Beran, který svůj profesní život s industriálem spojil.
Vzpomíná, jak psal ještě na vysoké škole diplomku o architektuře 60. let. „Když jsem mluvil o tom, že třeba obchodní dům Kotva je architektonicky hodnotný, považovala mě řada známých za kryptokomunistu. Dnes jsou průmyslové památky i 60. léta skoro móda.“
Beran a jeho kolegové z Fakulty architektury na ČVUT se již léta snaží zachraňovat hodnotné průmyslové budovy před zbouráním: navrhují jejich zařazení mezi kulturní památky, lobbují za citlivé rekonstrukce. V posledních letech se po jejich bok začali přidávat laici. Jsou jich desítky, případy „svých“ staveb medializují, sepisují petice, přesvědčují úřady. A nezřídkakdy uspějí. Zatímco v minulých desetiletích šla k zemi jedna průmyslová památka za druhou, dnes se jejich záchrana stala veřejným tématem. Jak to je, když se člověk pustí do boje o zachování nádraží, kolik času stojí rekonstrukce pivovaru a kdo stojí za vznikem unikátní banky fotek hutí a oceláren?
[…]
Rezavá poezie
Stěží si vybrat lepší dobu k návštěvě Nákladového nádraží Žižkov než jsou dny, kdy se zde odehrává Pražské biennale. Tato etablovaná akce dobře ukazuje způsob, jakým by mohlo být využito průmyslového areálu, jenž byl před pár lety odsouzen k demolici.
Proti těmto plánům se tehdy postavilo občanské sdružení Tady není developerovo. Aktivisté názvem sdružení odkazovali na skutečnost, že pozemky pod nákladovým nádražím, které svou původní funkci přestalo plnit na začátku tisíciletí, si chtěly rozebrat developerské skupiny. Původní budovy z 30. let měly být zdemolovány a na jejich místě byla plánována velkokapacitní komunikace, takzvaná Jarovská spojka. Po dvou letech se tyto plány podařilo částečně zvrátit, v březnu 2013 byla funkcionalistická budova nádraží vyhlášena kulturní památkou.
Jedním z těch, kteří se o to zasloužili, je Helena Benýšková, místopředsedkyně občanského sdružení Tady není developerovo. „Nechtěla jsem, aby se tu stavěly nové budovy, je to kus zeleně, který by Praze 3 chyběl,“ říká členka zelených a zastupitelka této strany na žižkovské radnici. „Pak jsem se teprve vydala do útrob nádraží a ten prostor mě okouzlil architektonicky.“
Stojíme s paní Benýškovou na střeše hlavní budovy a rozhlížíme se. Budovy z 30. let jsou lemované rozsáhlými travnatými plochami, mezi zelení svítí na dálku žluté květy třezalky a občas také oranžové vesty posunovačů, kteří zde obstarávají zbývající železniční provoz. Je to krásná ukázka městské divočiny, obytné území se tu volně přelévá v krajinu jak z Tarkovského Stalkera.
Drobná hnědovlasá žena už se tu rozhlížela mnohokrát, mnohokrát se také účastnila debat o budoucnosti nádraží. „V této chvíli vypadá slibně, že vznikne několikačlenné konsorcium, které si rozdělí objekty. Měli by to být podílníci, kteří místo dokážou obnovit a přitom zachovají jeho charakter. Pro každého z nich by to znamenalo investici v řádu několika milionů.“
Jedním z možných účastníků téhle operace by mohlo být zmiňované Pražské biennale. Vittoria Rica, který se na pořádání akce tradičně podílí, potkáváme v baru před expozicí. „Je to skvělý prostor. Rádi tu zůstaneme. Má to své kouzlo i v příchodové cestě – lidé se tu trochu ztrácejí, jak je cesta členitá. Schválně je vedeme šipkami tak, aby si areál prohlédli.“
Rico nás posílá do expozice. Jedné místnosti dominuje oranžový chuchvalec vlákna, objekt od Alberta Guruttiho. Délka vlákna je 871 kilometrů, tedy tolik, co je vzdálenost od umělcova milánského ateliéru na Žižkov. O kus dál se z dveří odchlipuje reklama na úvěrovou společnost z půlky 90. let. Do instalace zapadá stejně přirozeně jako industriální okna a výhled na kolejiště.
Helena Benýšková bere fakt, že je dnes nádraží kulturní památkou jako satisfakci, ne však jako definitivní vítězství. Část okolních ploch totiž bude zastavena bytovými domy, na druhé straně areálu má být nákupní centrum. „Nejraději bych byla, aby tohle místo bylo stavění ušetřené úplně, nejde jen o architekturu, ale i o chráněné druhy rostlin a živočichů, třeba ropuchy, které v severní části areálu žijí,“ říká vystudovaná lingvistka. „Snažíme se bránit každý kousek téhle rezavé poezie, uvidíme, co se nakonec podaří.“
[…]
Celý článek vyšel 2. 8. 2013 v příloze Víkend Hospodářských novin a lze jej zakoupit zde.
Co prosadili zastupitelé za Žižkov (nejen) sobě během svého ročního působení na radnici Prahy 3
- Zajistili jsme aktualizaci pravidel prodeje nemovitého majetku a s tím slevy z privatizace, tak aby bylo bráněno spekulacím a privatizované byty nebyly přeprodávány. Nově také může bytový dům koupit družstvo, v případě, že se na tom shodnou nájemníci.
- Připravili jsme léta chybějící harmonogram privatizace, který je založen na odděleném odprodeji cihlových a panelových domů a postupu od Jarova do centra, odděleně v katastrálním území Žižkova a Vinohrad. To vše jako hráz proti dosavadní nahodilosti a korupčnímu prostředí.
- Zastavili jsme veškeré práce na projektu výstavby podzemních garáží na nám. Jiřího z Poděbrad. Konečně radní seznali, že garáže za 750 milionů jsou nesmysl. Zadali jsme aktualizaci deset let starého projekt obnovy celého parku, který vzešel z architektonické soutěže.
- Zrušili jsme koncesní řízení na zajištění posuzování a řízení kvality ovzduší na území Prahy 3. Minulé vedení radnice se chystalo do zjišťování přesného stavu imisního a hlukového znečištění investovat příštích 15 let každoročně průměrně 5 milionů korun. Dodavatel (koncesionář) měl inkasovat celkem 76 milionů korun (bez DPH). Znečištění ovzduší je evidentní a dokážeme ho sledovat levněji.
- Odvolali jsme se proti územnímu rozhodnutí o umístění nákupního a administrativního centra investora Discovery Group na Nákladovém nádraží Žižkov – sever. Záměr má generovat 13 000 nových aut každý den a vedl by k neúnosnému dopravnímu zatížení.
- Podařilo se nám zastavit umístění betonových truhlíků, známých z Prahy 5, na Olšanské ulici. Namísto toho pokračujeme v projektech obnovy a dosadby stromořadí a zadali zpracování dalších projektů v ulicích Jeseniova, Žerotínova a Náměstí Barikád.
- Usnesením Rady jsme vyjádřili nesouhlas se změnami v MHD a zažádali jsme hl. město Praha o navrácení přímého tramvajového spojení Jarova s metrem A – to se nakonec podařilo vyjednat a od července tohoto roku pojede tram 11 ve všední dny až na Jarov.
- Z Komenského náměstí jsme odstranili nelegální parkoviště a připravili jsme studie pro rekonstrukci celého náměstí. Do výběru vítězné varianty jsme zapojili veřejnost.
- Zahájili jsme ve spolupráci s odborníky přípravu realizace energetických úspor ve 12 budovách ZŠ a MŠ prostřednictvím metody Energy Performance Contracting (investici uhradí radnice postupně ve splátkách, které nebudou vyšší než ušetřené peníze z dosažených úspor energie).
- Zajistili jsme ve spolupráci s Diakonií Broumov rozmístění charitativních kontejnerů na sběr textilu a obuvi.
- Zadali jsme zpracování dokumentace pro vybudování přístupů na cyklostezku na Vítkově (v ulicích Jeronýmova, Pod Vítkovem, Lukášova) a zahájili jsme jednání s Českými drahami a SŽDC o odkupu pozemků potřebných pro výstavbu.
- Připravili a prosadili jsme záměr výstavby bezbariérového tramvajového mysu na zastávce Orionka
- Omezili jsme nehospodárnou výstavbu podzemních kontejnerů, jeden stojí městskou část necelé 3 miliony korun.
- Zahájili jsme přípravu regenerace Kostnického a Lobkovicova náměstí
- Oživili jsme myšlenku komunitních zahrad a ve spolupráci s odborníky připravujeme záměr městské a komunitní zahrady u hřiště v ulici Pod Kapličkou.
- Dosáhli jsme shody se všemi stranami na podobě dopravního zklidnění před ZŠ Lupáčova. Stavba je připravena k realizaci na rok 2014, čeká se jen na koordinaci s rekonstrukcí křižovatky Ondříčkova – Táboritská.
- Zahájili jsme přípravu výstavby nového kulturního centra MČ, včetně zajištění umístění Městské knihovny na Chmelnici.
- Zastavili jsme zbourání občerstvení na Parukářce a její nahrazení novým nevkusným objektem. Zahájili jsme přípravu nového občerstvení v dialogu se současným provozovatelem a veřejností.
- Zařídili jsme instalaci cyklostojanů na Praze 3. Do konce roku 2012 jsme jich naistalovali 22, dalších 28 stojanů se připravuje. Za posledních dvacet let to jsou první stojany pro cyklisty na Praze 3.
- Zadali jsme katedře sociologie na Karlově univerzitě zpracování analýzy potřebnosti sociálního bydlení na Praze 3
- Díky našemu úsilí bylo Nákladové nádraží Žižkov prohlášeno kulturní památkou ČR.
- Zajistili jsme nové urbanistické zásady pro přestavbu území brownfieldu Nákladového nádraží Žižkov, zahájili jsme dialog s hlavním městem a developery o způsobu využití širšího území Nákladového nádraží.
- Dokončili jsme obnovu parku v Kouřimské ulici.
- Zařídili jsme vznik několika legálních ploch pro graffiti, kde se můžou mladí umělci beztrestně realizovat.
- Zasadili jsme se o vznik Rychlých grantů.
- Nastartovali jsme proces aktualizace Strategického plánu rozvoje MČ Praha 3 – strategické plánování bylo dosud formálním procesem bez zapojení veřejnosti a dopadu na rozhodování a kroky radnice.
- Podnikali jsme veškeré kroky, aby byl kostel na nám. Jiřího z Poděbrad zapsán mezi památky UNESCO.
- Zajistili jsme konání Prague Biennale na Nákladovém nádraží Žižkov.
- Prosadili jsme oživení Vítkova osazováním soch ve spolupráci s AVU a VŠUP.
- Aktualizovali jsme složení a náplň činnosti Pracovní skupiny Programu regenerace městských památkových rezervací a zón, aby se zohlednilo v činnosti aktuální propojení odborných zástupců a představitelů stávající samosprávy.
- Městská část zaštítila Velkou jarní cyklojízdu 2013, která končila na Nákladovém nádraží Žižkov a happening Milion Marihuana March 2013.
- Zahájili jsme přípravu projektu dopravního zklidnění tempo 30 pro oblast mezi Vinohradskou a Ondříčkovou ulicí. Chceme tím zlepšit bezpečnost chodců a zlepšit podmínky života v rezidenčních oblastech.
- Místostarostové Matěj Stropnický a Ondřej Rut se osobně sešli se 180 občany, které jsme vyslechli a pomohli jim v řešení jejich situace či problému.
V dialogu s koaličními partnery jsme se také zasadili o tyto úspěchy, které nespadají přímo do našich kompetencí
- Občanům je nově při privatizaci bytů vydávána veškerá dokumentace při předávání nemovitosti. Noví vlastníci měli dosud problémy s uplatněním reklamací za vadně provedené práce na privatizovaných domech. Potýkali jsme se zde s vícerem žádostí, které byly roky přehlíženy, a dokumentace novým majitelům nebyla vydávána.
- Proběhl audit na investiční akci Revitalizace bytových domů Lupáčova, který odhadl škody na 99 milionů korun.
- V srpnu 2013 proběhne definitivně sloučení nekontrolovatelného holdingu akciových společností do jedné společnosti, přímo ovládané městskou částí.
- Všechna usnesení z jednání zastupitelstva a rady jsou zveřejňovány na webových stránkách včetně důležitých příloh. Zveřejňujeme také zápisy z jednání výborů a komisí.
- Na světě je nová koncepce Radničních novin, dali jsme prostor pro vyjádření opozici, občanům, informujeme také o tom, co radnice plánuje a nejen o tom co se již stalo
- Výrazně se povedlo snížit náklady na tisk a distribuci Radničních novin o zhruba 500 tisíc měsíčně
- Byla připravena nová koncepce pro podporu sportovních aktivit v Městské části Praha 3
- Podařilo se plošně snížit náklady na kulturní akce pořádané městskou částí
Žižkov (nejen) sobě je koalice složená ze Strany zelených, KDU-ČSL a nezávislých. Za ŽNS v současné době na radnici v pozici zástupců starostky působí Matěj Stropnický a Ondřej Rut, oba ze Strany zelených. Dalšími zastupiteli za ŽNS jsou Helena Benýšková, Kateřina Trčková, Martina Chmelová, Vladimír Říha, Bohuslava Kočvarová.
Developerské projekty mění tvář Žižkova
Urbanismus městské části Praha 3 charakterizuje především kompaktní bloková zástavba křivolakého dělnického Žižkova 19. století a bohatších pravidelnějších Vinohrad meziválečného období. V poválečném období vznikají sídliště na Jarově a Chmelnici a také několik praporků upozorňujících na existenci této čtvrti v celoměstských pohledech: žižkovská televizní věž (216 m), telekomunikační věž na Olšanské ulici (96 m) a bývalá budova Strojimportu na Vinohradské (90m). Výškové domy nebo mrakodrapy se zpravidla staví jako solitérní dominanty akcentující důležitost sebe sama, v lepším případě význam daného místa. Poté se stávají záminkou k dorovnání výšky ostatních domů a jejich důležitost i hodnota okolního prostoru rychle klesá. K tomu se schyluje právě dnes na Žižkově u tří chystaných projektů. Každý z nich by bylo lepší poslat na periferii města.
Přečtěte si celý text Ondřeje Ruta na blog.ihned.cz.



Tisková zpráva Klubu zastupitelů Žižkov (nejen) sobě: 7 žižkovských kasin je ve skutečnosti 100 automatů
Praha, 17. července 2013 – Zastupitelé Žižkov (nejen) sobě (koalice Strany zelených, KDU-ČSL a nezávislých kandidátů, dále ŽNS) nesouhlasí s výkladem starostky Vladislavy Hujové (TOP 09) opakovaně se objevujícím ve sdělovacích prostředcích, že „praxe ukázala, že nulová tolerance hazardu není tím nejlepším řešením“. Tam, kde „zmizí herny úplně, nastupují herny nelegální“, tvrdí starostka opakovaně (např. vydání deníku Metro ze dne 17. 7. 2013).
„O žádné ‚praxi‘ nulové tolerance nelze mluvit: v tuto chvíli jsou stále na Praze 3 v ulicích heren desítky. Je to tím, že je Ministerstvo financí ruší na základě našeho požadavku velmi pomalu. Nelze tedy posoudit, jestli by se černé herny skutečně ve velkém začaly objevovat, protože dosud nejsou zrušeny ty původně legální. A i kdyby: argument, že nám 7 kasin má pomáhat dohlížet na černé herny je nepřijatelný, obec si nesmí zahrávat se spoluprací s hazardní mafií žádným způsobem,“ vysvětluje zástupce starostky MČ Praha 3 Matěj Stropnický (ŽNS).
Praha 3 původně do listopadu 2012 trvala na tzv. nulové toleranci hazardu v našem obvodu. Starostka ale poté přišla s návrhem umožnit existenci 7 kasin ve zpřísněném režimu. Tato již existující kasina provozují desítky tzv. videoloterijních terminálů (VLT), které mohly obce podle tehdy platného znění zákona o loteriích regulovat až po roce 2014. Od té doby se ale situace změnila: Ústavní soud dal svým nálezem z 2. dubna 2013 plně za pravdu obcím a Ministerstvo financí tedy VLT a další podobné hry na žádost obcí rušit musí již dnes.
V situaci, kdy nebylo o právu obcí regulovat VLT a další podobné hry rozhodnuto, radní ŽNS v listopadu 2012 se zachováním 7 kasin na Praze 3 souhlasili. Koaliční smlouva uzavřená v této městské části v červnu 2012 mezi ŽNS, TOP 09 a ČSSD ale hovoří jasně: „Pokračujeme v tzv. nulové toleranci hazardu a provozovny heren budeme rušit v souladu s platnou legislativou.“
„Od dubna letošního roku je již podle ‚platné legislativy‘ možné nulovou toleranci vymáhat a proto jsme na toto téma v květnu 2013 vyvolali sérii koaličních jednání, ovšem bez úspěchu. TOP 09 odmítá koaliční smlouvu v tomto bodě plnit s argumentem nereálnosti tohoto požadavku,“ upozorňuje předsedkyně Klubu zastupitelů ŽNS Martina Chmelová a dodává: „Předložili jsme tedy návrh na nulovou toleranci do Rady městské části, ve které má na Praze 3 každá koaliční strana tři zástupce. Ani jeden ze zástupců TOP 09 a ČSSD však požadavek nulové tolerance nepodpořil.“ Zástupce Žižkov (nejen) sobě a radní MČ Praha 3 MUDr. Vladimír Říha pak předložil požadavek nulové tolerance i na červnovém zastupitelstvu, které však i hlasy opozice ODS neschválilo zařazení tohoto bodu na program jednání.
„Nedávné zákroky Policie ČR proti černým hernám fungujícím pod rouškou občanských sdružení a herních spolků prokázaly, že si represivní složky státu dokáží s existencí černých heren docela účinně poradit. Argumenty ve prospěch tolerance 7 kasin proto považujeme za nepřesvědčivé. Praha 3 by se dále měla držet nulové tolerance, ke které se její vedení zavázalo.,“ říká zástupce starostky MČ Praha 3 Ondřej Rut (ŽNS).
„Na první pohled může 7 kasin v poměru k dosavadnímu množství heren na Praze 3 vypadat jako zlepšení. Je ale třeba si uvědomit, že v těchto kasinech je vedle tzv. živé hry s krupiérem téměř 100 výherních přístrojů a nikde není stanoveno, že tento počet nemůže být zvýšen.,“ uzavírá místostarosta Stropnický.
Video z informační kampaně NE! monstrmarketu
Video z červnové informační kampaně zelených z Prahy 3 proti stavbě megamarketu, obytnýcha a kancelářských budov poblíž budovy Nákladového nádraží Žižkov.
Libor Michálek: informace ze Senátu 5
Vážení přátelé,
dovoluji si Vám zaslat další informace o mém působení v Senátu, v oblasti boje proti korupci a hazardu, a to za měsíc červen 2013.
„Ne monstrmarketu“ vyvěsili zelení u žižkovského nádraží
Na stožár v těsné blízkosti žižkovského nákladového nádraží dnes ráno horolezci připevnili velký bílý transparent s nápisem „Ne monstrmarketu“. Akce žižkovských zelených má upozornit na plánovanou výstavbu údajně naddimenzovaného obchodního centra. Prohlásil to místostarosta Matěj Stropnický (ŽnS). O tom, zda developer projekt uskuteční, nyní rozhoduje magistrátní stavební úřad.
Právě k tomuto úřadu se odvolala radnice Prahy 3 a další účastníci řízení, kteří s výstavbou nesouhlasí. „Těsně vedle památkově chráněné budovy nádraží má vyrůst obří obchodní centrum s obchodnímu plochami o velikosti přes 36.000 metrů čtverečních,“ řekl Stropnický. „Realizaci tohoto stavebního záměru uprostřed Žižkova považujeme za nevhodnou,“ doplnil.
Obrovská stavba prý zastíní nádraží, zahltí už teď přetíženou oblast další dopravou a zničí unikátní biotop, v němž biologové našli 30 chráněných druhů rostlin a živočichů.
Firma Discovery Group chce za 300 milionů eur postavit velké obchodní centrum s kancelářemi, byty a parkovacími plochami. Pro svůj záměr už získala územní rozhodnutí. V blízkosti nádraží hodlá stavět také společnost Žižkov Station Development, tedy České dráhy a Sekyra Group.
Článek vyšel na serveru metro.cz http://www.metro.cz/ne-monstrmarketu-vyvesili-zeleni-u-zizkovskeho-nadrazi-pe1-/co-se-deje.aspx?c=A130613_094815_co-se-deje_jbs
Tisková zpráva Strany zelených k celé akci zde:
Ne monstrmarketu, hlásá transparent zelených u nádraží na Žižkově
Strana zelených v Praze 3 bojuje proti plánované výstavbě údajně naddimenzovaného obchodního centra v těsné blízkosti žižkovského nákladového nádraží, jehož budova byla nedávno prohlášena za kulturní památku. Ráno proto na stožár u nádraží nechala vyvěsit transparent s nápisem „Ne monstrmarketu“.
O tom, zda developer svůj projekt uskuteční, rozhoduje v současné době stavební úřad hlavního města Prahy.
Firma Discovery Group chce za 300 milionů eur postavit velké obchodní centrum s kancelářemi, byty a parkovacími plochami. Pro svůj záměr už získala územní rozhodnutí. Radnice Prahy 3 však se záměrem developera nesouhlasí, proto se odvolala právě k magistrátnímu stavebnímu úřadu. A spolu s ní i další účastníci řízení, kteří proti výstavbě nového obchodního centra protestují. „Těsně vedle památkově chráněné budovy nádraží má vyrůst obří obchodní centrum s obchodními plochami o velikosti přes 36 tisíc metrů čtverečních,“ řekl místostarosta Prahy 3 Matěj Stropnický (Žižkov nejen sobě). „Realizaci tohoto stavebního záměru uprostřed Žižkova považujeme za nevhodnou,“ dodal. Obrovská stavba podle jeho slov zastíní nádraží, zahltí už teď přetíženou oblast další dopravou a zničí unikátní biotop, ve kterém biologové našli na tři desítky chráněných druhů rostlin a živočichů. V blízkosti nádraží hodlá navíc stavět také společnost Žižkov Station Development, tedy České dráhy a Sekyra Group (více čtěte zde).
Článek vyšel na serveru iDnes.cz
Tisková zpráva Strany zelených k celé akci zde: