Rubrika: Nákladové nádraží

Urbanismus městské části Praha 3 charakterizuje především kompaktní bloková zástavba křivolakého dělnického Žižkova 19. století a bohatších pravidelnějších Vinohrad meziválečného období. V poválečném období vznikají sídliště na Jarově a Chmelnici a také několik praporků upozorňujících na existenci této čtvrti v celoměstských pohledech: žižkovská televizní věž (216 m), telekomunikační věž na Olšanské ulici (96 m) a bývalá budova Strojimportu na Vinohradské (90m). Výškové domy nebo mrakodrapy se zpravidla staví jako solitérní dominanty akcentující důležitost sebe sama, v lepším případě význam daného místa. Poté se stávají záminkou k dorovnání výšky ostatních domů a jejich důležitost i hodnota okolního prostoru rychle klesá. K tomu se schyluje právě dnes na Žižkově u tří chystaných projektů. Každý z nich by bylo lepší poslat na periferii města.

Přečtěte si celý text Ondřeje Ruta na blog.ihned.cz.

Video z červnové informační kampaně zelených z Prahy 3 proti stavbě megamarketu, obytnýcha a kancelářských budov poblíž budovy Nákladového nádraží Žižkov.

Tisková zpráva, 13. června 2013 / Dnes v ranních hodinách vyvěsili členové a příznivci Strany zelených v Praze 3 v prostorách Nákladového nádraží Žižkov transparent „Ne monstrmarketu“. Chtějí tak vyjádřit protest proti předimenzované výstavbě, kterou v severní části tohoto rozvojového území chystá britská developerská společnost Discovery Group. Největší hrozbou pro Žižkov a jeho obyvatele je podle Zelených obří obchodní centrum, které má spolu s administrativními budovami vysokými až 14 pater vyrůst těsně vedle památkově chráněné budovy bývalého nákladového nádraží.

„Realizaci tohoto stavebního záměru uprostřed Žižkova považujeme za naprosto nevhodnou, a to jak z hlediska jeho objemu, výšky a nízké architektonické kvality, tak díky charakteru jejího plánovaného využití. Obáváme se, hypermarket s obchodními plochami o velikosti téměř 37 000 m2, tedy 2x více než má obchodní centrum Flóra, zahltí okolní silnice dopravou a navíc znemožní rovnoměrný rozvoj celé širší oblasti Nákladového nádraží. Vysoké kancelářské budovy zcela zastíní památkově chráněnou budovu bývalého nádraží, jejíž využití má být převážně kulturní a nekomerční, a neodvratně změní charakter čtvrti. V neposlední řadě je třeba brát v úvahu, že se na dotčeném území nachází přes 30 chráněných rostlinných a živočišných druhů, které by v případě realizace plánované stavby byly zlikvidovány“, řekl předseda Zelených v Praze 3, Lukáš Haupt.

Zelení chtějí touto akcí především upozornit veřejnost na plánovaný záměr společnosti Discovery Group, a přimět občany, aby se připojili k protestu, pokud se stavbou nesouhlasí. Na webových stránkách www.nemonstrmarketu.cz uveřejnili vizualizace záměru i fakta ohledně rozsahu výstavby a nepřiměřeného nárůstu dopravy, který má činit téměř 13 000 nových jízd denně. Na stránkách je k dispozici také elektronická e-mailová petice, kterou mohou občané podepsat a ihned poslat spolu s případným osobním vzkazem na adresu developera. Text petice požaduje redukci stavby tak, aby respektovala charakter okolní zástavby i zdejší unikátní přírodní biotop.

Kontakt:
Lukáš Haupt, předseda Strany zelených v Praze 3, lukas.haupt@gmail.com, 603 169 012

www.nemonstrmarketu.cz
www.facebook.com/monstrmarket

Pokud jste v úterý neměli možnost přijít do kina Aero na debatu o Nákladovém nádraží, tak je ke shlédnutí zde:

http://new.livestream.com/accounts/3317106/nadrazi

Reportáž a fotografie z debaty pod odkazem

http://www.tadynenideveloperovo.cz/aktuality/item/175-reportaz-a-fotografie-z-debaty-v-aeru-o-budoucnosti-nakladoveho-nadrazi-zizkov

Pokračovat ve čtení „Nákladové nádraží Žižkov dva roky poté: Památka. A co dál?“

Nákladové nádraží Žižkov se v březnu stalo definitivně kulturní památkou. Nevznikne tedy Jarovská spojka, čtyřproudé pokračování Olšanské ulice, které měla budova ustoupit. Urbanistická koncepce celého území se nyní připravuje, vlastnicky je ale roztříštěno: jižní a východní část patří společnosti Žižkov station development (České dráhy a Sekyra group), severní díl drží Discovery group a k tomu dále.

 Jde o území zhruba vymezené na jihu budovou nádraží, na západě ulicí Jana Želivského a na severu Malešickou. Discovery zde řadu let chystá Žižkovu zcela nepřiměřenou zástavbu vhodnou snad leda na okraj města mezi sklady a skládky. Byty, kanceláře až do výše čtrnácti pater či hotel na Basilejském náměstí nejsou však ještě nic proti olbřímímu obchodnímu centru projektovanému podél nádražní budovy. Zabrat má 36 tisíc metrů plochy. Kolik dalších aut do přetížené ulice Jana Želivského přivede? Potřebuje Žižkov další takové centrum? Kolika menším místním podnikatelům v okolí asi vezme práci? O barbarské architektuře stavby je pak vůbec škoda ztrácet slov.

Právě tuto podobu, rozsah a umístění projektu Discovery včetně monstrózního obchoďáku opakovaně v minulosti doporučil žižkovský Výbor pro územní rozvoj pod vedením Ondřeje Pechy (ODS) a odsouhlasila místní radnice ovládaná Pavlem Hurdou. Právě díky nim, oba jsou léta též vlivnými zastupiteli hlavního města, odsouhlasila v březnu 2010 Rada hlavního města udělení výjimky ze stavební uzávěry pro celé území a tím začalo nekoncepční drobení lokality.  Celý, výjimkami po celou dobu až podezřele provázený „proces“ završil v květnu 2012 Útvar rozvoje hlavního města (ÚRM), když zcela bez odůvodnění na příkaz svého tehdejšího ředitele doporučil i umístění výjimečně přípustné stavby onoho obchodního kolosu.

Od loňského června nastal však ve věci obrat. Žižkovská radnice změnila postoj k zamýšlenému projektu na nesouhlas a formulací nových zásad rozvoje brownfieldu nádraží ustoupila od spojky, bourání nádraží i podpory obchodního hangáru Discovery. V územním řízení stavební úřad Prahy 3 však přes nesouhlas městské části projekt povolil. Všichni účastníci řízení včetně radnice se odvolali, nyní čekáme na rozhodnutí magistrátu. A Discovery nás žaluje kvůli maření investice.

Raději se budeme s Discovery soudit a proti stavebnímu úřadu odvolávat, než bychom dopustili, aby nám uprostřed čtvrti, na frekventované komunikaci a nově vedle památkově chráněného objektu vzniklo něco, co slušný člověk nemá jak nazvat.

Autorkou textu je Helena Benýšková