Rubrika: Naše témata

Nákladové nádraží Žižkov dva roky poté: Památka. A co dál?

Reportáž a fotografie z debaty pod odkazem

http://www.tadynenideveloperovo.cz/aktuality/item/175-reportaz-a-fotografie-z-debaty-v-aeru-o-budoucnosti-nakladoveho-nadrazi-zizkov

Pokračovat ve čtení „Nákladové nádraží Žižkov dva roky poté: Památka. A co dál?“

Monstrózní nákupní centrum vedle nádraží nesmí vzniknout

Nákladové nádraží Žižkov se v březnu stalo definitivně kulturní památkou. Nevznikne tedy Jarovská spojka, čtyřproudé pokračování Olšanské ulice, které měla budova ustoupit. Urbanistická koncepce celého území se nyní připravuje, vlastnicky je ale roztříštěno: jižní a východní část patří společnosti Žižkov station development (České dráhy a Sekyra group), severní díl drží Discovery group a k tomu dále.

 Jde o území zhruba vymezené na jihu budovou nádraží, na západě ulicí Jana Želivského a na severu Malešickou. Discovery zde řadu let chystá Žižkovu zcela nepřiměřenou zástavbu vhodnou snad leda na okraj města mezi sklady a skládky. Byty, kanceláře až do výše čtrnácti pater či hotel na Basilejském náměstí nejsou však ještě nic proti olbřímímu obchodnímu centru projektovanému podél nádražní budovy. Zabrat má 36 tisíc metrů plochy. Kolik dalších aut do přetížené ulice Jana Želivského přivede? Potřebuje Žižkov další takové centrum? Kolika menším místním podnikatelům v okolí asi vezme práci? O barbarské architektuře stavby je pak vůbec škoda ztrácet slov.

Právě tuto podobu, rozsah a umístění projektu Discovery včetně monstrózního obchoďáku opakovaně v minulosti doporučil žižkovský Výbor pro územní rozvoj pod vedením Ondřeje Pechy (ODS) a odsouhlasila místní radnice ovládaná Pavlem Hurdou. Právě díky nim, oba jsou léta též vlivnými zastupiteli hlavního města, odsouhlasila v březnu 2010 Rada hlavního města udělení výjimky ze stavební uzávěry pro celé území a tím začalo nekoncepční drobení lokality.  Celý, výjimkami po celou dobu až podezřele provázený „proces“ završil v květnu 2012 Útvar rozvoje hlavního města (ÚRM), když zcela bez odůvodnění na příkaz svého tehdejšího ředitele doporučil i umístění výjimečně přípustné stavby onoho obchodního kolosu.

Od loňského června nastal však ve věci obrat. Žižkovská radnice změnila postoj k zamýšlenému projektu na nesouhlas a formulací nových zásad rozvoje brownfieldu nádraží ustoupila od spojky, bourání nádraží i podpory obchodního hangáru Discovery. V územním řízení stavební úřad Prahy 3 však přes nesouhlas městské části projekt povolil. Všichni účastníci řízení včetně radnice se odvolali, nyní čekáme na rozhodnutí magistrátu. A Discovery nás žaluje kvůli maření investice.

Raději se budeme s Discovery soudit a proti stavebnímu úřadu odvolávat, než bychom dopustili, aby nám uprostřed čtvrti, na frekventované komunikaci a nově vedle památkově chráněného objektu vzniklo něco, co slušný člověk nemá jak nazvat.

Autorkou textu je Helena Benýšková

Otevřený dopis primátorovi ke změnám ve veřejné dopravě na Praze 3

Na základě debaty o problémech bezbariérové dopravy v Praze (pořádané dne 9. 4. 2013 v kině OKO sdružením Asistence) napsal místostarosta Ondřej Rut otevřený dopis primátorovi hlavního města Prahy, v němž upozorňuje na problémy, které na Praze 3 vznikly v důsledku podzimních změn ve veřejné dopravě.

Otevřený dopis si můžete přečíst zde.

Nádraží památkou: zkáza, nebo spása?

Nákladové nádraží Žižkov bylo prohlášeno kulturní památkou. Kdyby jej Alena Hanáková nechala zbourat, četla by o své nekulturnosti, kdežto takhle čte, že je kvůli ní veta po rozvoji okolního území. Je třeba se ministryně zastat.

Od roku 2010 hrozila budově demolice. Ustoupit měla výstavbě čtyřproudé Jarovské spojky, která by propojila magistrálu a městský okruh. Jako záměr tu spojka zbyla po plánu asanace celé zbylé křivolakosti Žižkova. Nazvali jsme své sdružení Tady není developerovo a už jeho název chtěl říct: vlastník pozemku není ve veřejném prostoru města jediný pán. Budova stála spojce v cestě. Tak jsme poprvé zvenku nijak vábné nádraží otevřeli, objevili stromořadí jeho vnitřního překladiště a později i katedrální skladové prostory křídel. Během tří týdnů podepsalo petici za záchranu nádraží pět tisíc lidí. Nebyl to ale developer Sekyra, kdo nejvíc tlačil na vznik spojky a likvidaci nádraží. Původní koncept architekta Jana Sedláka z roku 2006 s nádražím počítal. Jenže drtivé vítězství ODS v komunálních volbách týž rok vymklo celou věc z kloubů. Až pod tehdejším tlakem Sedlák svůj projekt počátkem roku 2010 úslužně přizpůsobil a budovu z něj vypustil. To měl být ten žádoucí rozvoj? Spis vedený ministerstvem o nádraží čítá už stovky položek. Neznám druhou stavbu u nás, jejíž památnost byla přezkoumána s takovou pečlivostí. Konečný výrok ministryně se vypořádal i s žádoucí konverzí pro nové využití tak, jak žádali od Sekyrů. Památkáři konverzi v průběhu řízení hájili i veřejně, a to včetně předběžného souhlasu i s proražením chráněného průčelí pro vedení tramvajové tratě. Konečně, vyjma pozemků na severní straně, které patří společnosti Discovery a kde má vinou výjimky udělené Útvarem rozvoje hlavního města stát monstrózní obchoďák, o němž rozhodne soud, je celé území pod stavební uzávěrou. Tu však nebylo možné změnou územního plánu zrušit, dokud nebylo řízení o památce dokončeno. Ve skutečnosti tedy Hanákové odvaha rozvoj celého území teprve otevírá. Přirozená vertikální dominanta nádraží území jistě definuje, zakládá. Nutnost řešit „problém“ budovy ale urbanismu místa pomůže. Cílem žižkovské radnice je od proměny jejího vedení využití na způsob „veřejnoprávního DOX“, přičemž prvním krokem musí nyní být přivést do nádraží veřejnost. Už letos chceme různými akcemi umožnit ochutnat industriál v centru hlavního města až stovce tisíc návštěvníků. Mezi tisíci hosty se jistě objeví i vlivní a movitější, jimž učaruje stejně jako nám nebo řediteli Národního filmového archivu, který může do průčelí nádraží hned investovat přes tři sta padesát milionů z fondů EU. Teprve teď je nově společným zájmem města i developera, aby nádraží žilo. Pravděpodobnost, že okolo něj poté nevznikne jen další developerovo, ale opravdová čtvrť, nápadně roste.

Autor: Matěj Stropnický, lidovky.cz, 20.3.2013, rubrika: Názory, str. 11

Budova Nákladového nádraží je definitivně vyhlášená památkou

Budova Nákladového nádraží Žižkov, o jejíž budoucnosti se vedly řadu let spory, se defitivně stala kulturní památkou.
Ministryně kultury Alena Hanáková dne 8. 3. 2013 potvrdila svým podpisem návrh rozkladové komise v odvolacím řízení, kterým byl objekt Nákladového nádraží Žižkov prohlášen za památku. Ministerstvo kultury shromáždilo všechny potřebné podklady a na základě jejich řádného vyhodnocení dospělo k závěru, že objekt nádraží vykazuje dostatečné památkové hodnoty a splňuje tak podmínky předepsané památkovým zákonem pro prohlášení věci za kulturní památku.

Podle Matěje Stropnického, místostarosty odpovědného za ochranu památek v této městské části bylo završeno několikaleté úsilí všech, kdo rozpoznali mimořádnou architektonickou kvalitu této ojedinělé industriální stavby uprostřed hlavního města, které před dvěma lety hrozilo zboření.

„Zápis na seznam kulturních památek završil naše úsilí pouze v první etapě, nyní nás čeká ve spolupráci s vlastníkem, tedy Českými drahami, neméně obtížný úkol: naplnit budovu nádraží novým využitím, dát jí nový smysl. Usilovně jednám s několika organizátory dočasných projektů, které by nádraží už letos zpřístupnily veřejnosti, ale i s několika zájemci o trvalé využití,“ uvedl Stropnický.

Rozhodnutí ministerstva kultury je již čtvrté v řadě, předchozí verdikty o vyhlášení budovy kulturní památkou napadl vlastník areálu, jímž jsou České dráhy.  Ministerstvo ocenilo již v minulosti architektonické i urbanistické řešení budovy ze 30. let a její půdorys ve tvaru písmene U.

Odkazy:

 

 

Tisková zpráva: Měníme Radniční noviny na list, ve kterém se bude diskutovat

Praha, dne 12. února 2013 – Po týdnech vyjednávání byla schválena nová koncepce Radničních novin. Dlouhá desetiletí byly Radniční noviny Prahy 3 vydávány za apolitické, ačkoliv se v nich objevovaly i názory – ovšem jen jedné, té vždy vládnoucí strany. To nyní končí. 

Radniční noviny jsou v České republice nejčastěji listem, v němž právě vládnoucí politická reprezentace ukazuje za obecní prostředky, v čem je dobrá. Nejčastěji jsou zde oslavné články o jednotlivých radních, doprovozené fotkami, kterak přestřihují pásky pomníků své pracovitosti. Tak tomu dosud bylo i na Žižkově a jistě tyto informace nemizí zcela. Několik týdnů ale vznikala ve spolupráci s nejpovolanějším českým odborníkem na radniční periodika a spoluautorem zákona o svobodném přístupu k informacím, Oldřichem Kužílkem, nová koncepce, po jejímž schválení 30. ledna 2013 dochází nyní k několika významným změnám:

  1. Namísto pouhého informování o již provedených opatřeních, budou Radniční noviny nově seznamovat také s chystanými záměry vedení radnice, resp. tyto záměry zde budou předkládány k veřejné debatě. Demokratické rozhodování se totiž musí odehrávat právě v interakci celé obce.
  2. Nepůjde navíc pouze o informování o záměrech radnice, ale také soukromých subjektů, včetně developerů a to i na pozemcích, které obec nevlastní.  
  3. K této veřejné diskusi zřizujeme jednak rubriku, v níž se budou zveřejňovat dopisy čtenářů, jednak tematickou stránku, na níž se představí vždy určitá oblast působnosti radnice a v rámci rubriky PRO/PROTI, resp. ANO/NE budou představovány různé názory na dané téma.
  4. Na podzim jsme si vyzkoušeli a nyní natrvalo zavádíme také rubriku, v níž bude mít opozice (ale také koalice) v rozsahu 2,5tis. znaků měsíčně možnost vyjádřit se na jakékoli téma dle vlastní úvahy.
  5. Těmito opatřeními rozlišíme nově to, co bylo dosud kamuflováno jako apolitičnost, a co je běžně rozlišováno ve všech médiích, tedy: oddělený prostor pro zpravodajství a publicistiku.

„Radniční noviny jsou tím místem, kde je třeba vést soustavnou debatu s veřejností o tom, které záměry mají smysl, a které nikoli. Dosud to nebylo možné, protože byla všechna opatření předkládána obyvatelům Prahy 3 jako hotové věci a opozice měla do tohoto listu vstup zakázán. Aby se komunikace stala plynulou, bylo třeba v ní provoz zobousměrnit,“ poznamenal za Stranu zelených Matěj Stropnický, který na žižkovské radnici od června 2013 předsedá Redakční radě Radničních novin a na přípravě koncepce se podílel.

Nově schválenou Koncepci Radničních novin naleznete pod odkazem http://www.praha3.cz/public/c7/11/df/141444_61587_RMC_2013_60.pdf

Praha 3 odmítla betonové truhlíky na Olšanské, podporovat bude obnovu stromořadí

(Tisková zpráva MČ Praha 3)

Praha, 31. ledna 2013 – Radní Prahy 3 s konečnou platností odmítli projekt na umístění truhlíků s akáty v Olšanské ulici. Přestože šířka ulice zaručovala dostatečný prostor pro chodce i po osazení truhlíky, a na projekt bylo možné využít dotace z EU, radnice vyhodnotila jeho přínos jako sporný. Velké množství kontejnerů se stromy by nezvýšilo hodnotu veřejného prostoru.

„Městská část hledá jiné cesty a způsoby výsadby a obnovy zeleně a stromořadí klasickou cestou, která je sice náročnější, ale z dlouhodobého hlediska je trvalejší a méně nákladná,“ vysvětlil místostarosta Ondřej Rut (SZ).

Praha 3 na svém území obnovuje stromořadí v péči Technické správy komunikací hl.m. Prahy, do této činnosti již v minulosti investovala 17 milionů korun. Dotuje tím činnost spadající do kompetence hlavního města. V současnosti chystá na vlastní náklady dosadit stromy v pěti ulicích. „V současné době je zpracovaná dokumentace na dosadbu stromořadí v ulicích Fibichova, Velehradská, Jeseniova, Hájkova a Zelenky-Hajského,“ uvedla vedoucí oddělení správy zeleně Jana Caldrová. Výsadba se plánuje na podzim letošního roku.

Zamítnutí projektu betonových truhlíků na Olšanské doporučila komise pro životní prostředí. Vzhledem k blízkosti velkých ploch zeleně Olšanských hřbitovů a Parukářky označila dopady projektu na zlepšení stavu ovzduší za zanedbatelné. Upozornila také na hrozbu vymrzání stromů umístěných do kontejnerů nad povrchem chodníku a na budoucí náklady na odstraňování graffiti a černého výlepu plakátů z betonových ploch. Přihlédla také k výrazně záporným ohlasům veřejnosti.

„Veřejnosti jsme projekt představili v prosincovém čísle Radničních novin a zeptali se lidí, zda si umístění betonových truhlíků na Olšanské ulici přejí. Ankety se zúčastnilo 116 lidí, z toho bylo 20 pro, zbytek respondentů se vyslovil proti,“ uvedl místostarosta Rut.

Radnice zažádala o dotaci na projekt z Operačního programu Životní prostředí, celkové náklady projektu byly naplánovány na 8 754 396 Kč, radnice se měla na nákladech podílet 10 %. Na Olšanské ulici mělo stát 88 betonových kontejnerů o rozměrech 250x120x110 cm.

Zápisy z jednání orgánů MČ

Jedním z bodů programu, se kterým Strana zelených na Praze 3 (jako součást Ž(n)S) minulý rok vstoupila do koalice na MČ Praha 3, bylo předsevzetí zveřejnit všechny zápisy z jednání radničních orgánů. Konkrétně:

Zveřejníme všechny zápisy, jmenovité hlasování, informace o průběhu jednání a všechna usnesení včetně příloh ze ZMČ, RMČ, Výborů ZMČ a Komisí RMČ, vyjma případů daných zákonem (např. z důvodů ochrany osobních údajů).

Koalice plní svůj slib a na webových stránkách praha3.cz tak můžete nalézt následující:

Tím to ale nekončí. Ještě během ledna by se na webu měly objevit i důvodové zprávy k usnesením zastupitelstev a v blízké budoucnosti se radnice chystá zveřejňovat celou řadu dalších dat pro potřeby svých občanů.