Úterní zastupitelstvo odvolalo bez zdůvodnění (a bez rozpravy) starostku Hujovou a dosadilo místo ní na starostovské křeslo Alexandera Bellu (ODS), který ve volbách se svoji stranou skončil až jako třetí (!). Žižkovští Zelení a celý klub ŽNS byli proti. Považujeme to za pohrdání výsledky voleb a vůlí občanů a občanek městské části. Nová koalice je složená ze stran ODS, TOP 09, ČSSD, Svobodní, STAN, KDU-ČSL a Volba pro město.
Situaci komentuje Ondřej Rut, kandidát Zelených na starostu Prahy 3 v podzimních volbách:
„Nová koalice za poslední tři měsíce do voleb nic nezmění a nerozhodne nic důležitého, co by nerozhodl kdokoli jiný. Kandidáti do rady nedokázali popsat jediný konkrétní krok, který se chystají ve funkcích realizovat, nabídli pouze tzv. „plán jistoty“ plný obecných floskulí. Šest politických stran skočilo na lep Alexandrovi Bellu a umožní mu v pozici starosty větší viditelnost v kampani do podzimních voleb. Zvlášť nepochopitelná je podpora od TOP09, které zbyl v radě pouze jeden zástupce. Varovným signálem je obsazení postu radního pro dopravu stranou Svobodných, známou svým odporem proti jakémukoli omezení automobilové dopravy.
Alexander Bellu je fanfarónský řečník, pragmatický kariérní politik, za kterým nejsou žádné výrazné politické výsledky. V pozici místostarosty Prahy 3 se zapsal přihráváním zakázek svým spolustraníkům, sponzoringem Miss ČR, které současně jeho firma dodávala boty, organizací výběrového řízení na provozovatele trhů na Jiřáku, které vyhrála firma bez historie a předchozích zkušeností nebo populistickým buřičstvím proti Autonomnímu sociálnímu centru Klinika.“
Přečtěte si též článek Matěje Michalk Žaloudka o tom, že za Alexanderem Bellu v pozici místostarosty žádné výsledky nezůstaly.
„Jedinou opravdu významnou opozicí ale na „trojce“ zůstávají Zelení, kteří tvoří nejpočetnější a nejaktivnější místní politické sdružení. (…) Nemám o Zelených žádné naivní a bezpodmínečně nadšené mínění, jejich trojková základna je ale dle mého poctivým reprezentantem žižkovské pestrosti a Ondřej Rut v jejich čele dokáže dobře sjednotit i jinak rozhádané proudy.“
Tisková zpráva klubu zastupitelů a zastupitelek Žižkov (nejen) sobě / 16. 3. 2018
Zastupitelstvo MČ Praha 3 rozhodne na jednání úterý 20. 3. od 15:00 hod. o rozdělení dotací v objemu 16,5 mil. Kč. Zastupitelský klub Žižkov (nejen) sobě opakovaně kritizuje netransparentnost hodnocení a způsob přidělování dotací na Praze 3. Hodnocení projektů je tajné, členové a členky komisí a výborů jej nemusí nijak odůvodňovat. To poskytuje prostor pro účelové hodnocení a podjatost a neúspěšní žadatelé se často nedozvědí důvody pro zamítnutí žádosti.
Slovní odůvodnění požadované dotačními pravidly formuluje komise/výbor jako celek, a to téměř ve všech případech pouze formálně. O korekcích tajného online hlasování už se dále nediskutuje.
Kritický názor na netransparentní systém přidělování grantů vyjádřil na jednání kulturní komise zástupce za Ž(n)S Bob Čáp a byl za to z komise odvolán Radou MČ.
„Vyhozen jsem byl proto, že jsem na Facebook veřejně napsal, že na komisi je odmítána jakákoliv diskuse k projektům. Vzhledem k tomu, že předběžné hodnocení vzniká pokoutně, je důležité, aby argumenty pro přidělení veřejné podpory zazněly nahlas. Nikoliv, aby se všechno sakumprásk schválilo, tak jak si to zástupci koalice naklikali, což navrhoval místostarosta Bellu,” říká Bob Čáp, který je zároveň spolupředsedou Zelených na Praze 3.
Dotační systém tak letos umožňuje podporu komerčních gastronomických projektů, jako např. Chuť a vůně Česka 2018 – festival dobré nálady, který pořádá Agentura dobré zábavy BoomParty podnikatele Petra Čermáka, nebo projekty PA Gastronomic s.r.o. Patrika Harvalíka, které mají za cíl nalákat lidi do kempu na Pražačce a pomoci tak za veřejné peníze zvýšit jeho komerční atraktivitu.
Evergreenem kulturních dotací je Palác Akropolis. Firma Art Frame Palác Akropolis, s.r.o. stále zůstává největším příjemcem – letos získá na 7 projektů 530 000 Kč. Celkově na akce v Akropoli poputuje přes 1 250 000 Kč, což je necelá polovina celkové alokace pro kulturní oblast. Je tedy zřejmé, že podnik Pavla Hurdy se stále těší politické podpoře.
Na tyto sporné projekty upozorňovala na jednání Grantového výboru zastupitelka za Ž(n)S Helena Ganická, ten ale veškeré její návrhy zamítl. “Výbor principiálně odmítl využít svého práva bavit se o obsahu projektů a v odůvodněných případech korigovat doporučení komisí. Místo toho jen přidělil částky na základě matematického vzorečku: alokovaná částka vs. požadovaná částka vs. doporučený počet bodů, na což by stačil jakýkoliv úředník, který umí počítat. Role grantového výboru je úplně zbytečná”, říká.
Dnes byl zveřejněn na stránkách Institutu plánování a rozvoje návrh nového Územního plánu hl. m. Prahy, tzv. Metropolitního plánu. Jeho podoba se od verze zveřejněné v létě 2016 nijak zásadně neliší. Připomínkování se rozběhne na jaře. Dokument je k nahlédnutí zde: http://plan.iprpraha.cz/cs/upp-dokumentace
Územní plán je dohoda občanů města o využití území. Určuje na desetiletí dopředu co a kde se smí a nesmí stavět. Stávající územní plán je z roku 1999.
Pro Prahu 3 je asi nejvýznamnější pozitivní změnou fakt, že v nově zveřejněné verzi zůstává nezastavitelný parčík v Kunešově ulici, a to včetně stávajícího dětského hřiště. Na to, že jej předchozí verze Metropolitního plánu navrhovaly zastavět, upozorňovali dlouhodobě Zelení na Praze 3 i místní občanské spolky. Spolkům jsme pomohli vytvořit účinný tlak na zastupitele městské části a to se na jaře 2016 vyslovilo proti zastavění tohoto pozemku.
Park v Kunešově ulici
Dnes zveřejněný návrh ovšem stále vzbuzuje několik otázek:
– Zdá se například, že před zástavbou nejsou chráněny pozemky dnešního kempu na Pražačce. Plán zde připouští až šestipatrovou zástavbu bez bližší specifikace.
– Není zcela jasné, zda je část parku Parukářka naproti výstavbě Central Parku, známá jako pozemky „Ortenaria“, dostatečně chráněna před nekoordinovanou výstavbou. Metropolitní plán zde navrhuje tzv. „parkové sportoviště“, kde je ale dle výrokové části další výstavba v jisté míře přípustná.
– Pochybnosti vzbuzuje i naznačení osmnáctipatrové výstavby v malé části pozemků na Nákladovém nádraží Žižkov.
Metropolitní plán bude nyní posouzen na vliv na životní prostředí (tzv. SEA) a na jaře 2017 bude dle Stavebního zákona pokračovat jeho pořizování. Právě v březnu či dubnu se svými připomínkami bude moci zapojit i veřejnost. Pro snadnější orientaci v procesu připomínkování bude spuštěna na webu města aplikace.
Žižkovští Zelení budou vývoj dále sledovat, sbírat připomínky občanů a včas k návrhu Metropolitního plánu podají takové připomínky, které jej pomohou upravit ve prospěch naší čtvrti.
Významné stavební záměry na území Prahy 3 shromažďujeme na těchto stránkách: www.zizkovnezastavis.cz
Vaše podněty k Metropolitnímu plánu (a čemukoliv jinému) nám můžete kdykoliv zasílat: praha3.zeleni.cz/napiste-nam/
Žižkovská radnice v čele s Vladislavou Hujovou (TOP09) dopředu souhlasí s jakoukoli podobou bytové zástavby, kterou chystá společnost Central Group postavit namísto telekomunikační budovy CETIN na Olšanské ulici. Výbor pro územní rozvoj v úterý 24. 10. schválil hlasy koalice TOP09, ODS a ČSSD toto stanovisko spolu se smlouvou o spolupráci mezi developerem a Prahou 3. Výměnou za souhlas se změnou územního plánu a souhlas v dalších fázích povolování stavby má Praha 3 od developera dostat tří-třídní mateřskou školku, která má být součástí budovy bytového domu.
Tisková zpráva klubu zastupitelů Žižkov (nejen) sobě, 27. 10. 2017
Žižkovská radnice v čele s Vladislavou Hujovou (TOP09) dopředu souhlasí s jakoukoli podobou bytové zástavby, kterou chystá společnost Central Group postavit namísto telekomunikační budovy CETIN na Olšanské ulici. Výbor pro územní rozvoj v úterý 24. 10. schválil hlasy koalice TOP09, ODS a ČSSD toto stanovisko spolu se smlouvou o spolupráci mezi developerem a Prahou 3. Výměnou za souhlas se změnou územního plánu a souhlas v dalších fázích povolování stavby má Praha 3 od developera dostat tří-třídní mateřskou školku, která má být součástí budovy bytového domu.
Central Group se netají tím, že zde má vyrůst výšková dominanta. Přesná podoba stavby ale není dosud známa. Situace, kdy městská část souhlasí se změnou územního plánu, aniž by developer zpracoval podkladovou studii zástavby je zcela nestandardní. Schválením smlouvy se Praha 3 de facto vzdává možnosti podobu stavby do budoucna ovlivňovat, zejména ve fázi EIA a územního rozhodnutí. Smlouvu ještě musí schválit Rada městské části.
“Na podobě stavby hodně záleží, nechceme, aby zde vyrostla stavba podobná sousední rezidenci Garden Towers. Kromě výšky a objemu stavby záleží na tom, jak dokáže zkultivovat a oživit Želivského ulici, jejíž dopravní význam by měl po dostavbě pražského a městského okruhu spíše klesat,” uvedl Ondřej Rut (SZ), předseda klubu ŽNS a člen výboru pro územní rozvoj.
“Jsme zásadně proti tomu, aby se obec vzdala možnosti ovlivnit podobu stavby. Tento příspěvek developerů na veřejnou vybavenost vnímáme jako úplatek pro veřejnou správu. Developer si příspěvkem nesmí kupovat souhlas městské části obzvláště pro stavbu, která výrazně změní podobu Prahy 3 v rozvojovém území Nákladového nádraží Žižkov.” uvádí Tomáš Mikeska (STAN), zastupitel MČ Praha 3
Rada hlavního města na svém dnešním jednání schválila záměr nákupu budovy Nákladového nádraží Žižkov od Českých drah.
Je to zásadní a nutný krok k tomu, aby město mohlo vypsat architektonickou soutěž na konverzi památkově chráněné budovy. Objekt má v budoucnu sloužit jako kulturně-společenské centrum nově vznikající čtvrti.
Tento úspěch Zelených v magistrátní koalici je jen další v řadě – díky Zeleným z Prahy 3 byl objekt prohlášen za kulturní památku a upustilo se od těžkotonážního řešení tzv. Jarovské spojky, která by na Prahu 3 přivedla další tranzitní dopravu. Prosadili jsme také memorandum s investory a Ministerstvem kultury, které právě těmito kroky naplňujeme.
V budově by po její rekonstrukci měl sídlit například Národní filmový archiv, který slibuje nabídku kulturního vyžití pro celou čtvrť. Zelení prosazují, aby v budově jasně převažovalo nekomerční využití. Před vstupem do budovy by pak měla vzniknout nová zastávka tramvaje. Současné nádvoří nádraží by tak mělo ožít kavárnami, galeriemi, školami apod., naprostou podmínkou pro fungující veřejný prostor je zde pak přístup a prostup nádražím 24 hodin denně.
Na pozemky kolem budovy nákladového nádraží se pořizuje změna územnho plánu – Institut plánování a rozvoje nyní dopracovává masterplan na celé území. I díky tomu se dočkáme uměřené městské blokové zástavby s dostatkem parkových ploch a veřejné vybavenosti a tramvajovou tratí směrem do Malešic. Podporujeme město krátkých vzdáleností, zástavbě polí za městem je konec.
Zastupitelstvo Prahy 3 projedná v úterý 20. 6. od 15 hodin dvě petice občanů s podpisy stovek lidí. První z nich požaduje, aby se Praha 3 při projednání Metropolitního územního plánu zasadila za zachování parku a dětského hřiště v oblasti na Balkáně. Druhá požaduje zásadní přehodnocení záměru městské části na výstavbu domu sociálních služeb v ulici K Lučinám na Jarově.
Petici za ochranu zeleně na Krejcárku podepsalo 1527 občanů městské části Praha 3. Pracovní návrh Metropolitního územního plánu totiž navrhuje zahrnout pozemky, kde se nachází dětské hřiště na Balkáně a část sousedního parku na Krejcárku, do obytné zastavitelné lokality Balkán. Na jejich místě by tak v souladu s návrhem mohly vzniknout až 5patrové obytné domy. Petice proto žádá, aby se radnice při projednání Metropolitního plánu zasadila o zachování současného stavu a ochránila do budoucna dětské hřiště a park před zástavbou. Organizátoři petice navrhují, aby zmíněné plochy byly zahrnuty do sousední rekreační lokality Vítkov.
„Neexistuje žádný rozumný důvod pro změnu pozemků na zastavitelné. Vnitřní Praha disponuje řadou brownfieldů a volných stavebních ploch, kde je možné bytovou výstavbu rozvíjet. Není v zájmu Pražanů, aby se kvůli výstavbě bytů zastavovaly parkové a rekreační plochy. Nerozumím postoji některých koaličních stran, které ve jménu ochrany soukromého vlastnictví navrhují zástavbu zeleně,“ komentuje situaci Ondřej Rut, předseda klubu zastupitelů ŽNS a člen výboru pro územní rozvoj.
Petici za přehodnocení záměru výstavby Domu sociálních služeb v ulici K Lučinám podepsalo 685 občanů Prahy 3. Petenti požadují zásadní redukci chystaného objemu stavby, obávají se o zhoršení dopravní situace a redukci zeleně.
„O výstavbě domu sociálních služeb se jedná takřka od začátku volebního období. Není pochyb o tom, že Praha 3 zařízení tohoto typu potřebuje. Radnice však udělala velkou chybu, když s veřejností začala komunikovat až ve fázi, kdy bylo hotové rozhodnutí o výběru architektonického návrhu. Proběhla sice veřejná prezentace, dosud však nenajdete základní informace o návrhu ani na webových stránkách Prahy 3,“ komentuje nedostatky Martina Chmelová, místopředsedkyně klubu ŽNS a členka komise pro sociální politiku a zdravotnictví.
Koalice Žižkov (nejen) sobě vyhrála volby a má tak v zastupitelstvu Prahy 3 třetinu členů, v kulturní komisi má ale zastoupení pouze jednoho člena z osmi – mě. Komise rozhoduje o grantových žádostech tak, že každý člen či členka ohodnotí projekt podle čtyř kritérií na škále od 0 do 5, body se sečtou a vypočítá se průměrné hodnocení. Projekt, který získá více než dvě třetiny bodů, je doporučen k přidělení finančních prostředků. Výsledky hodnocení jednotlivých členů a členek zná pouze předseda komise. Ten průměrné hodnocení představí komisi, která má ještě možnost mírně korigovat bodové hodnocení, které například skončilo těsně pod čarou.
Rozdělení hodnocení na více aspektů, jako je originalita, škála oslovených skupin obyvatelstva nebo naopak zachování tradice, je oproti předchozímu systému jednoho hodnocení, krok dobrým směrem. Samo o sobě to ale neeliminuje hodnocení na základě politického zadání či ideologické předpojatosti. To se v plné nahotě ukázalo na zasedání kulturní komise, kde jsem byl seznámen s průměrnými výsledky hodnocení jednotlivých projektů. Ověřit správnost výpočtu jsem neměl možnost ani zpětně přes žádost u předsedy komise. Obrázek, který hodnocení poskytovala. byl přesto velmi plastický a bohužel uvěřitelný. Vypadal zhruba takto:
Všech 13 projektů spojených s Palácem Akropolis (patřícím žižkovskému kmotrovi Hurdovi) prošlo, žádný ze 7 projektů spojených s tanečním divadlem Ponec neprošel. Neprošel Refufest, festival na podporu integrace uprchlíků, neprošly sousedské slavnosti Zažít město jinak ani Žižkovské mezidvorky. Neprošla žádná z akcí spojená s romskou komunitou. Neprošel žádný z projektů souvisejících s nezávislým divadlem Venuše ve Švehlovce.
Fascinující nebylo pouze, co bylo a nebylo doporučeno, ale také kolika body. A tak zatímco divadelní projekty ve Švehlovce dosahovaly 8-9 bodů z 20, značně pochybný „Festival dobré nálady“, získal bodů 16/20, přestože jde o několik prodejních stánků, které byly loni umístěné na Jiřáku. Na zasedání komise nebyl nikdo schopný své lichotivé hodnocení vysvětlit. Nikdo o tomto „festivalu“ nic nevěděl. Můj návrh, aby v tomto světle nebyl projekt doporučen k podpoře, byl přehlasován. Projektu bylo sníženo hodnocení, ale podpora byla doporučena. Celé to bylo absurdní o to víc, že u festivalu Zažít město jinak byla jako důvod nedoporučení uvedena jeho příliš velká komerčnost.
Festival dobré nálady (zdroj:https://www.facebook.com/chutavuneceska/)
Jak funguje aritmetika si ukážeme na příkladu Mysliveckého spolku, který na Žižkově loví především vlivné členy a členky a jednou za rok pro ně uspořádá ples. Pokud by někdo měl dojem, že přínos sponzorování myslivců na Žižkově je přinejmenším pochybný, velmi by se lišil od sedmi osmin kulturní komise, podle nichž snad nic záslužnějšího neexistuje. Jsem přesvědčen, že podpora tohoto spolku je zcela zbytečná, což jsem vyjádřil v bodovém hodnocení nulou. Pakliže někomu velmi záleželo na tom, aby žižkovská myslivecká lóže dostala své, udělil plný počet, tedy 20 bodů. Počítejme společně: (7 x 20 + 0 bodů od Čápa) děleno osmi je 17,5. No, a myslivci ve výsledků dostali 17 bodů. Proč tedy všichni ostatní v komisi kromě mě hodnotili projekt téměř 100% počtem bodů? Příčinou může být například to, že aktivními myslivci jsou starostka Hujová, nebo tajemník úřadu Fišer.
Pokud by neúspěšní žadatelé měli pocit, že neuspěli, protože špatně napsali žádost o grant, mohu je, bohužel, uklidnit. Kvalita a příčetnost žádosti nehrála v hodnocení většiny hodnotitelů a hodnotitelek velkou roli. Ilustrací budiž žádost, kterou nejspíš nepsal střízlivý člověk a která vysvětluje, že hudební projekt je třeba podpořit mimo jiné proto, že hudební kultura je současnou prioritou EU a na jednoho muzikanta je navázáno XY pracovních míst, což má být zásadní především v kontextu přechodu k robotizaci, který nás prý čeká v blízké budoucnosti. O pozitivním hodnocení rozhodlo nakonec nejspíš navázání na Akropolis.
Nejokatějším ostudám se na zasedání komise podařilo na návrh autora textu zabránit, a tak byl třeba podpořen alespoň jeden projekt spojený s Poncem a romskou komunitou, ale problém zůstává. Kulturní granty jsou přidělovány na základě konexí a zamítány ideologicky. Minimálním předpokladem k tomu, aby se prolomilo sepětí příjemce grantu a hodnotitele, by kromě dalšího omezení svévolnosti hodnocení (např. nutností slovního zdůvodnění hodnocení), bylo také zveřejňování hodnocení jednotlivých členů komise a demokratičtější rozdělení mandátů komise.
Bob Čáp, člen Komise pro kulturu, památkovou péči, turistický ruch a zahraniční vztahy
Jak se dalo předpokládat již v době, kdy starostka Hujová rozjela mediální kampaň za výstavbu Slovanské epopeje na Vítkově, žádný Muchův pavilon na Praze 3 nebude. Na doporučení Institutu plánování a rozvoje v pondělí Rada hlavního města schválila záměr postavit pavilon na Těšnově a uložila Institutu zajistit přípravu architektonické soutěže.
Praha 3 ale stále nezrušila veřejnou sbírku, do které lidé posílají peníze v naději, že podpoří pavilon na Vítkově a že v něm získají třeba i pamětní plaketu. Poslední drobný plátce poslal na účet peníze ještě minulý týden. Ke zrušení sbírky vyzval i koaliční partner – ČSSD.
Zelení vyzývají Prahu 3, aby fond urychleně zrušila a předložila zastupitelstvu MČ na zasedání 21. 3. zprávu o tom, jak s penězi v něm bylo naloženo. Náklady na reklamní kampaň pro činnost fondu zatím podle dostupných informací daleko přesahují výši došlých příspěvků. Praha 3 za reklamu utratila nejméně 50 tis. Kč, spíše ale více.
„Praha se definitivně rozhodla stavět jinde. Co už má být větší důvod, aby starostka Prahy 3 konečně přestala „poskytovat součinnost“ a zastavila sběr podpisů pod petici za epopej na Vítkově a vrátila peníze, které lidé naivně poslali do nadačního fondu?“ ptá se předseda klubu Žižkov nejen sobě Ondřej Rut.
Doplňuje jej spolupředsedkyně žižkovských Zelených Petra Jelínková: „Reklama na nadační fond ale stále vévodí webovým stránkám městské části, v tramvajích stále jezdí reklamy, při vstupu na radnici je stále nepřehlédnutelný pultík s peticí. Tahle kampaň na prázdný vzduch z peněz nás všech musí skončit.“
Na zneužívání Radničních novin k reklamě a výběru peněz na neexistující projekt původně upozornil člen Redakční rady Matěj Michalk Žaloudek. Nyní doplňuje:„Nevadí nám jen to, že starostka lidi balamutí a zneužívá veřejné prostředky, šokují nás i způsoby, jakými to dělá. Oslovují nás lidé s tím, že na schůzích SVJ je lidem k žádosti o účast v antigraffiti programu radnice „podstrčena“ k podpisu i starostčina petice k epopeji. Dostaly se k nám i stížnosti středoškolských učitelek, že dostaly za úkol sehnat podpisy pod petici mezi studenty.
Podmínkou pro rozvoj nákladového nádraží je vytvoření urbanistické koncepce. S touto myšlenkou přišla městská část, věřte nevěřte, už v roce 2001. O pět let později pak byla proti salámové metodě zástavby schválena stavební uzávěra a v roce 2008 podala MČ podnět na změnu územního plánu s cílem vytvořit masterplan pro celé území. O schválení této změny se pod kódem Z2600 jedná dodnes.
Poté, co se podařilo zabránit stavbě obchodního centra v severní části, to vypadalo, že se koncepce konečně podaří projednat. Rada MČ však požádala o ukončení projednání Z2600. Území změny je prý třeba ještě rozšířit o další pozemky až na Jarově nebo na Olšanské, aby to bylo skutečně koncepční. Území vymezené Z2600 přitom posledních 9 let nikdo nezpochybnil. Jakoby starostka vypouštěla mediální mlhu, která má zakrýt jiné úmysly.
Povídá se, že prosazováním dokončení Z2600 jdeme na ruku Sekyrovi. Zřejmě je to odplata za to, že jsme označili dohodu o spolupráci MČ s Central Group za nevýhodnou. Projednání nové změny přitom znamená zdržení nejméně o dva roky. Nejde přitom o to, aby mohl rychle stavět Sekyra, ale o zahájení přípravy konverze a využití budovy nádraží a schválení ucelené koncepce, podle které se může stavět třeba příštích 30 let. Sekyra, Central Group, všichni.
Namísto toho první kolečko salámu nakrojil Central Group. Prý to muselo být, v územním plánu už má stavební pozemky a k tomu postaví školku. A kde bude škola?
„Jistě, paní starostko.“ Tu koncepci rozvoje opravdu chceme.
Tisková zpráva klubu zastupitelů Žižkov (nejen) sobě, 1. 2. 2017
Praha 3 ve čtvrtek v 17:00 v hotelu Olšanka představí varianty revitalizace parku Parukářka. Bez ohledu na obsah rozpracované studie, považujeme plánovanou revitalizaci parku za nedostatečně odůvodněnou. Ve smlouvě mezi MČ Praha 3 a arch. Pleskotem chybí jasné zadání a architekt byl vybrán za okolností vykazujících známky manipulace. Zpracování studie je navíc několikanásobně předražené.
Co nám na postupu při zadání studie vadí?
Absence konkrétního zadání pro zpracovatele studie nebo soutěž Praha 3 zadala zpracování studie bez ověření potřebnosti a formulace jasného zadání. Nezdá se, že právě Parukářka by větší revitalizaci potřebovala. Pokud ano, mělo být tak významné území řešeno prostřednictvím architektonické soutěže.
Opožděná participace Podle obecně přijímaných principů má být zapojování veřejnosti orientováno zejména na zjišťování potřeb, spíše než nato, jak má být veřejné prostranství vyřešeno. Potvrzuje to i Manuál participace zpracovaný Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy. Praha 3 zadala studii, aniž by podrobně znala hodnocení a potřeby návštěvnic a návštěvníků Parukářky. Kdyby se radnice zeptala lidí před zadání studie, zřejmě by zjistila, že lidé Parukářku předělávat nechtějí. Radnice přitom s participací nepočítala vůbec – veřejné projednání bylo do smlouvy s arch. Pleskotem zaneseno až dodatkem č. 1, který zároveň prodlužuje termín odevzdání studie o půl roku do června 2017.
Podezřelá soutěž o zpracovatele studie namísto architektonické soutěže o návrh K podání nabídky byly osloveny pouze další dva subjekty (D-Plus projektová a inženýrská a.s. a Aplus spol. s r.o.), spíše projekční než architektonické firmy, které ve svém portfoliu nemají žádný návrh revitalizace parku nebo veřejného prostranství. Obě tyto společnosti přitom od radnice dostávají dlouhá léta jiné zakázky. Radnice naopak neoslovila významné krajinné architekty, které na revitalizace jiných zelených ploch objednává. Jedním z nich je arch. Zdeněk Sendler, který nakonec zakázku realizuje pro arch. Pleskota formou poddodávky. Tyto okolnosti vykazují známky manipulace s výběrovým řízením. Podezření podporuje i fakt, že o konzultacích s Josefem Pleskotem napsaly už radniční noviny v dubnu 2016, o zadání zpracování studie přitom Rada městské části rozhodla až o více než měsíc později 25. 5. 2016. Způsob zadání studie zaujal i Transparency International.
Nezvykle vysoká cena za urbanistickou studii Podle honorářového řádu České komory architektů by částka vydaná na studii (1,2 mil. bez DPH) měla tvořit cca 13 % z celkových projekčních prací. Ty pak mají tvořit jen cca 15 % celkové investice. Podle těchto proporcí cena za zpracování studie odpovídá investici kolem cca 60 milionů korun bez DPH.
„Parukářka je oblíbeným a fungujícím prostorem, který nevyžaduje přestavbu za desítky milionů korun, park je třeba udržovat s drobnými zásahy převážně ve formě mobiliáře. Problémy, které na Parukářce registrujeme (hluk ze společenských akcí, konflikty mezi pejskaři a rodiči) plynou hlavně z její vysoké atraktivity a návštěvnosti. Na území Prahy 3 je mnoho jiných zanedbaných veřejných prostor, které si zasluhují větší pozornost a investice, starostka Hujová rozhoduje o rozvoji území Prahy 3 zcela nekompetentně,“ konstatuje Ondřej Rut (SZ), předseda klubu zastupitelů Žižkov (nejen) sobě.
„MČ Praha 3 do parku investovala v minulém roce přes 13 milionů korun (7 mil. do úpravy okolí biatlonu a 6 mil. Kč do vybudování vodovodu, pítek a grilovacích míst). Radnice také zdlouhavě připravuje projektovou dokumentaci k výstavbě nového občerstvení a letos v lednu požádala o územní rozhodnutí,” uvádí Tomáš Mikeska (STAN), člen zastupitelstva MČ Praha 3.
