Již potřetí v tomto volebním období se radnice třetí městské části v posledních měsících podrobně zabývala plány hlavního města na výstavbu v areálu bývalého Nákladového nádraží Žižkov a přilehlých zastavitelných pozemcích. Proces připomínkování by měl být ze strany radnice finální před plánovaným podepisováním trojstranných smluv mezi městskou částí, hlavním městem Prahou a investory v území. Podobně jako v dvou předešlých vlnách připomínek se tzv. Podkladová studie s prvky regulačního plánu (dále jen Studie) projednala v celkem šesti poradních orgánech samosprávy Prahy 3. Připomínky následně byly schváleny v Radě a nyní putují na hlavní město a jeho koncepční pracoviště – Institut plánování a rozvoje, se kterým byly samozřejmě již i průběžně konzultovány.
Velkým tématem připomínek je veřejná vybavenost v území, ať už školská, sociální, zdravotní či sportovní. Požadavky na ni se Praha 3 snaží na mnohačetných jednáních co nejvíce zpřesňovat a mezi požadavky je proto i žádost o speciální výkres veřejné vybavenosti se závaznými kapacitami. Přesně by tak měly být vymezeny plošné výměry pozemků pro obě školy, všech 5 školek, bydlení pro seniory a jiné pobytové služby, zdravotní zařízení primární péče, denní stacionář, sportovní hřiště atd. Městská část nadto otevírá otázku umístění školy u Habrové ulice a navrhuje prověřit variantu jejího přesunu severněji – tedy dále od Jarovské třídy než bylo doposud předpokládáno a tedy i blíže pro docházkové vzdálenosti ze stávajícího sídliště.
“Hodně energie věnujeme tomu, abychom dosáhli záruk ohledně školské, sociální, zdravotní a sportovní vybavenosti v nové čtvrti. V areálu by měly být dvě základní školy, pět mateřských škol, bydlení pro seniory a další pobytové služby, zdravotní zařízení primární péče, denní stacionář, sportovní hřiště, parky a tak dále. Nyní se snažíme domluvit na jejich velikosti, kapacitě a umístění. V této oblasti jsme poměrně nekompromisní, jelikož zde má vzniknout až 11 tisíc nových bytů a Praha 3 si musí být jistá, že nová čtvrť bude mít pozitivní, nikoliv negativní dopady na místní život,”
– Pavel Dobeš, místostarosta Prahy 3 pro územní rozvoj a finance
Praha 3 též žádá o záruky, že v době podpisu smluv budou existovat garance faktického odkupu velké části památkově chráněné budovy do rukou města – právě v ceněné konstruktivistické budově bývalého nádraží by totiž podle předpokladů všech aktérů měly sídlit kulturní instituce, vzniknou zde galerie, poliklinika, komerční služby nebo střední škola.
Požadavky řeší i další postup ohledně architektonických soutěží na veřejná prostranství a školní budovu v centrální části území.
Rada se též shodla na požadované částce 300 mil. Kč určené na odkup či dlouhodobý pronájem bytů určených pro dostupné bydlení. Díky tomuto požadavku a díky shodě na přípravě další obecní bytové výstavby na pozemcích města v území by tak rozvoj brownfieldu měl městu přinést i byty sloužící pro bytovou politiku města a zvýšení dostupnosti bydlení.
Radnice má samozřejmě požadavky na řešení dopravy, zejména na rychlou realizaci nové tramvajové trati a závazku, že výstavba na většině území nepředběhne ani realizaci potřebné uliční infrastruktury – Jarovské třídy. Radnice chce též omezit počet nově realizovaných garážových i povrchových parkovacích míst, což sníží počet vyvolaných denních jízd ulicemi Žižkova. Mezi požadavky je též prověření přívětivější podoby připravované rekonstrukce ulice Želivského.
“Abychom snížili objem vyvolané dopravy z nové čtvrti, potřebujeme rychle a včas postavit tramvajovou trať a redukovat počet parkovacích míst. Tím budeme nové obyvatele motivovat k využívání MHD a snížíme zatížení okolních ulic automobilovou dopravou. Nová čtvrť musí být přínosem, nikoli zátěží pro okolní město,”
– Ondřej Rut, místostarosta Prahy 3 pro dopravu
Plochu veřejné zeleně by měl oproti dřívějším předpokladům rozšířit veřejně přístupný prostor mezi domy, které v území plánuje Penta a Praha 3 deklaruje ochotu převzít jej do správy jako veřejný park s rozlohou více než 1 ha. V parcích městská část požaduje zajistit ochranu stávajících chráněných druhů, koncepci nakládání se srážkovými vodami a zároveň záruky pro vznik dostatečného počtu dětských hřišť. Ve vnitroblocích by pak podle radnice měl být zajištěn zejména dostatek rostlého terénu a tedy prokořenitelný prostor pro stromy.
“Návrh podoby parkových ploch by měl vyjít z otevřené soutěže, protože území na svá specifika. Věříme, že výsledek zohlední zájmy obyvatel, návštěvníků, ale také chráněných druhů, které se zde vyskytují. Také chceme, aby se stavebníci zavázali k dodržování platných městských strategických dokumentů, ať už jde o práci s vodou nebo třeba péči o stromořadí,”
– Jan Bartko, radní pro životní prostředí