(zdroj fotografie – Venuše ve Švehlovce)
Jak se na Praze 3 hodnotí kulturní granty
Koalice Žižkov (nejen) sobě vyhrála volby a má tak v zastupitelstvu Prahy 3 třetinu členů, v kulturní komisi má ale zastoupení pouze jednoho člena z osmi – mě. Komise rozhoduje o grantových žádostech tak, že každý člen či členka ohodnotí projekt podle čtyř kritérií na škále od 0 do 5, body se sečtou a vypočítá se průměrné hodnocení. Projekt, který získá více než dvě třetiny bodů, je doporučen k přidělení finančních prostředků. Výsledky hodnocení jednotlivých členů a členek zná pouze předseda komise. Ten průměrné hodnocení představí komisi, která má ještě možnost mírně korigovat bodové hodnocení, které například skončilo těsně pod čarou.
Rozdělení hodnocení na více aspektů, jako je originalita, škála oslovených skupin obyvatelstva nebo naopak zachování tradice, je oproti předchozímu systému jednoho hodnocení, krok dobrým směrem. Samo o sobě to ale neeliminuje hodnocení na základě politického zadání či ideologické předpojatosti. To se v plné nahotě ukázalo na zasedání kulturní komise, kde jsem byl seznámen s průměrnými výsledky hodnocení jednotlivých projektů. Ověřit správnost výpočtu jsem neměl možnost ani zpětně přes žádost u předsedy komise. Obrázek, který hodnocení poskytovala. byl přesto velmi plastický a bohužel uvěřitelný. Vypadal zhruba takto:
Všech 13 projektů spojených s Palácem Akropolis (patřícím žižkovskému kmotrovi Hurdovi) prošlo, žádný ze 7 projektů spojených s tanečním divadlem Ponec neprošel. Neprošel Refufest, festival na podporu integrace uprchlíků, neprošly sousedské slavnosti Zažít město jinak ani Žižkovské mezidvorky. Neprošla žádná z akcí spojená s romskou komunitou. Neprošel žádný z projektů souvisejících s nezávislým divadlem Venuše ve Švehlovce.
Fascinující nebylo pouze, co bylo a nebylo doporučeno, ale také kolika body. A tak zatímco divadelní projekty ve Švehlovce dosahovaly 8-9 bodů z 20, značně pochybný „Festival dobré nálady“, získal bodů 16/20, přestože jde o několik prodejních stánků, které byly loni umístěné na Jiřáku. Na zasedání komise nebyl nikdo schopný své lichotivé hodnocení vysvětlit. Nikdo o tomto „festivalu“ nic nevěděl. Můj návrh, aby v tomto světle nebyl projekt doporučen k podpoře, byl přehlasován. Projektu bylo sníženo hodnocení, ale podpora byla doporučena. Celé to bylo absurdní o to víc, že u festivalu Zažít město jinak byla jako důvod nedoporučení uvedena jeho příliš velká komerčnost.
Jak funguje aritmetika si ukážeme na příkladu Mysliveckého spolku, který na Žižkově loví především vlivné členy a členky a jednou za rok pro ně uspořádá ples. Pokud by někdo měl dojem, že přínos sponzorování myslivců na Žižkově je přinejmenším pochybný, velmi by se lišil od sedmi osmin kulturní komise, podle nichž snad nic záslužnějšího neexistuje. Jsem přesvědčen, že podpora tohoto spolku je zcela zbytečná, což jsem vyjádřil v bodovém hodnocení nulou. Pakliže někomu velmi záleželo na tom, aby žižkovská myslivecká lóže dostala své, udělil plný počet, tedy 20 bodů. Počítejme společně: (7 x 20 + 0 bodů od Čápa) děleno osmi je 17,5. No, a myslivci ve výsledků dostali 17 bodů. Proč tedy všichni ostatní v komisi kromě mě hodnotili projekt téměř 100% počtem bodů? Příčinou může být například to, že aktivními myslivci jsou starostka Hujová, nebo tajemník úřadu Fišer.
Pokud by neúspěšní žadatelé měli pocit, že neuspěli, protože špatně napsali žádost o grant, mohu je, bohužel, uklidnit. Kvalita a příčetnost žádosti nehrála v hodnocení většiny hodnotitelů a hodnotitelek velkou roli. Ilustrací budiž žádost, kterou nejspíš nepsal střízlivý člověk a která vysvětluje, že hudební projekt je třeba podpořit mimo jiné proto, že hudební kultura je současnou prioritou EU a na jednoho muzikanta je navázáno XY pracovních míst, což má být zásadní především v kontextu přechodu k robotizaci, který nás prý čeká v blízké budoucnosti. O pozitivním hodnocení rozhodlo nakonec nejspíš navázání na Akropolis.
Nejokatějším ostudám se na zasedání komise podařilo na návrh autora textu zabránit, a tak byl třeba podpořen alespoň jeden projekt spojený s Poncem a romskou komunitou, ale problém zůstává. Kulturní granty jsou přidělovány na základě konexí a zamítány ideologicky. Minimálním předpokladem k tomu, aby se prolomilo sepětí příjemce grantu a hodnotitele, by kromě dalšího omezení svévolnosti hodnocení (např. nutností slovního zdůvodnění hodnocení), bylo také zveřejňování hodnocení jednotlivých členů komise a demokratičtější rozdělení mandátů komise.
Bob Čáp, člen Komise pro kulturu, památkovou péči, turistický ruch a zahraniční vztahy